Svatí Zachariáš a Alžběta, rodiče Jana Křtitele

5. listopadu si připomínáme Zachariáše a Alžbětu, rodiče svatého Jana Křtitele a Ježíšova strýce a tetu. Zachariáš a Alžběta jsou druhým párem svatých manželů zaznamenaným v Novém zákoně, skrze které Bůh dává jasně najevo, že pro něj není nic nemožné. Prvními jsou zřejmě Josef a Marie, rodiče Pána Ježíše.

Podle Lukášova vyprávění byl Zachariáš knězem z Abiášovy kněžské třídy, zatímco Alžběta byla potomkem Áronovým. Oba byli v pokročilém věku a nemohli mít děti, protože Alžběta byla neplodná, což v tehdejším hebrejském kontextu znamenalo pro manžele odsun na okraj společnosti a nesmírnou bolest. Jednoho dne připadla Zachariášovi úloha vstoupit do Svatyně svatých (nejposvátnější části chrámu, kam měli přístup pouze kněží), aby se pomodlil. Náhle se mu zjevil anděl a oznámil mu, že jeho žena bude mít syna, kterému dají jméno Jan. „Sám půjde před Pánem v duchu a moci Eliášově, aby obrátil srdce otců k synům a vzpurné k moudrosti spravedlivých a připravil Pánu lid pohotový“ (Luk 1,17), pokračoval anděl.

Zachariáš se anděla hned zeptal, jak si může být jistý tím, co říká, když on i jeho žena jsou už staří. Na to mu odpověděl: „Já jsem Gabriel, který stojí před Bohem; byl jsem poslán, abych k tobě promluvil a oznámil ti tuto radostnou zvěst. Hle, oněmíš a nepromluvíš až do dne, kdy se to stane, poněvadž jsi neuvěřil mým slovům, která se svým časem naplní.“ (Luk 1,19-20). Protože Zachariáš zapochyboval, na místě ohluchl. Nedlouho poté Alžběta otěhotněla a děkovala Bohu: „Toto mi učinil Pán; sklonil se ke mně v těchto dnech, aby mne zbavil mého pohanění mezi lidmi.“ (Luk 1,25). Poté, co se Panně Marii zjevil anděl Gabriel, vydala se do domu své sestřenice Alžběty. Když ji Alžběta spatřila, zvolala: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého těla. Jak to, že ke mně přichází matka mého Pána? Hle, jakmile se zvuk tvého pozdravu dotkl mých uší, pohnulo se radostí dítě v mém těle. A blahoslavená, která uvěřila, že se splní to, co jí bylo řečeno od Pána.“ (Luk 1,42-45).

Když se Jan narodil, všichni v Zachariášově domě se radovali z Božího milosrdenství. V den Janovy obřízky Zachariášovi příbuzní požádali, aby novorozenec dostal podle hebrejského zvyku jméno po svém otci. Alžběta však namítla, že se bude jmenovat „Jan“, jak si přál Zachariáš, který, neschopen slova, napsal jméno svého syna na tabulku. Jakmile se tak stalo, Zachariášovi se okamžitě vrátila řeč - přesně podle předpovědi anděla.

Zachariáš a Alžběta vychovávali Jana s vědomím, že jsou dvojicí, kterou si Bůh vyvolil a trpělivě doprovází. A Jan na konci svého života podal nefalšovaný důkaz o víře, kterou získal od svých rodičů.

Zdroj: Aciprensa, redakčně upraveno