Svatí Marta, Maria a Lazar, Ježíšovi blízcí přátelé

29. července si katolická církev připomíná památku Marty, její sestry Marie a jejího bratra Lazara, Ježíšových přátel a učedníků. Podle Písma se Pán nejméně třikrát zdržoval v jejich domě v Betánii, městečku vzdáleném několik kilometrů od Jeruzaléma.

Ještě před několika lety byl 29. červenec určen pouze pro oslavu svaté Marty. Od roku 2021 však bylo rozhodnuto, že se v tento den budou připomínat také svatá Marie a Lazar. „Papež František přijal návrh tohoto dikasteria a nařídil, aby 29. červenec byl zařazen do Všeobecného římského kalendáře jako památka svatých Marty, Marie a Lazara,“ uvedl kardinál Robert Sarah, v té době prefekt Kongregace pro bohoslužbu a svátosti.

Svatá Marta je patronkou domova, penzionů, kuchařek, hospodyň, pokojských, hotelových správců a pradlen. Naproti tomu Marie - někdy ztotožňovaná s Máří Magdalénou nebo se ženou, která Mistrovi utřela nohy vonným olejem - je patronkou těch, kteří žijí zasvěceným životem v kontemplaci nebo modlitbě, a také prodejců parfémů. Svatý Lazar z Betánie je patronem umírajících a potřebných.

Ježíš projevoval svému příteli Lazarovi velkou náklonnost. Důkazem toho je, jak říká římské martyrologium: „Byl to Lazar, bratr Marty, nad kterým Pán plakal, když uslyšel, že zemřel, a kterého vzkřísil z mrtvých“ (Jan 11). Podle evangelia Lazar vážně onemocněl a jeho sestry poslaly lidi, aby Ježíše - který nebyl v Betánii - zpravili o tom, že jeho přítel umírá. Ježíš, zaneprázdněný svým posláním, na výzvu okamžitě nereagoval a Lazar zemřel.

Věřící se obracejí na svatou Martu s prosbou o pomoc v nouzi a těžkostech proto, že svou vírou pohnula Ježíše: „Pane, kdybys tu byl, můj bratr by nezemřel.“ A tak se stalo. S naprostou důvěrou pak prosila Mistra, aby ho oživil: „Vím, že o cokoli budeš Boha prosit, Bůh ti dá“ (viz: Jan 11,22). Ježíš jí odpovídá: „Tvůj bratr vstane z mrtvých“ (Jan 11, 23).

Právě Martě řekl Pán, když pobýval v jejím domě: „Marto, Marto, ty se trápíš a staráš o mnoho věcí, a přitom je potřeba jen málo, nebo spíše jen jedna věc. Marie si vybrala to dobré, co jí nebude odňato“ (Lk 10,41-42). Marta, jejíž touha sloužit byla upřímná, se nechala Ježíšem poučit. Ukázal jí konečný smysl všeho, co děláme pro druhé: milovat Boha. Proto stejně jako ona je příkladem pro všechny, kdo chtějí plnit své povinnosti s pílí a zodpovědností, je i její sestra Marie vzorem modlitby a naslouchání či rozjímání o Slově. Pokud je práce vykonávána bez lásky, nemá smysl; stejně jako pokud není středem Bůh, může i to nejušlechtilejší způsobit, že člověk ztratí ze zřetele to podstatné (srov. 1 Kor 13).

V roce 1894 byla v Antigonishi v Novém Skotsku (Kanada) založena kongregace sester sv. Marty, řeholní instituce inspirovaná postavou světice z Betánie. Na počest Ježíšovy učednice je pojmenován Dům svaté Marty neboli Rezidence svaté Marty nacházející se ve Vatikánu v sousedství baziliky svatého Petra. Jedná se o budovu postavenou v roce 1996 za vlády papeže svatého Jana Pavla II. Svatý otec ji určil jako rezidenci kardinálů zasedajících během konkláve.

Zdroj: Aciprensa