6. srpna slaví církev svátek Proměnění Páně, ke kterému došlo za přítomnosti apoštolů Jana, Petra a Jakuba. Tento okamžik určují dvě věci: rozhovor Ježíše s Mojžíšem a Eliášem a Boží hlas vystupující z oblaku: "To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení; toho poslouchejte! " (Lk 9, Mk 9, Mt 17). Podle evangelijního vyprávění se proměnění odehrálo na vysoké odlehlé hoře zvané Tábor, což v hebrejštině znamená "Boží náruč".
Katechismus katolické církve (555) v souvislosti s touto mimořádnou událostí upozorňuje: "Ježíš na okamžik ukáže svou božskou slávu, čímž potvrdí Petrovo vyznání. Ukazuje také, že k tomu, abychom 'vešli do jeho slávy' (Lk 24,26), je třeba projít křížem v Jeruzalémě". "Mojžíš a Eliáš viděli Boží slávu na hoře; Zákon a proroci ohlašovali Mesiášovo utrpení (srov. Lk 24,27). Ježíšovo utrpení je Otcovou vůlí par excellence," dodává katechismus.
Svatý Jeroným komentuje tento verš výrazy, které zdůrazňují zálibu Boha Otce v Ježíši: "To je můj Syn, ne Mojžíš nebo Eliáš. To jsou moji služebníci, to je můj Syn: z mé přirozenosti, z mé podstaty, který ve mně zůstává a je vším, co jsem já. I ti ostatní jsou mi vskutku milí, ale tento je můj milý. Proto ho poslouchejte (...) Mojžíš a Eliáš mluví o Kristu. Jsou to vaši spoluslužebníci. Služebníky nectěte stejně jako Pána: naslouchejte jen Božímu Synu," uzavírá úvahu znalec Bible.
Svatý Tomáš Akvinský zase zdůrazňuje trojjedinný aspekt této teofanie [božského zjevení]: "Zjevila se celá Trojice: Otec v hlase, Syn v člověku, Duch ve světelném oblaku".
Nakonec je důležité vzít v úvahu reakci přímých svědků zázraku. Když proměnění skončilo, Petr, který řekl: "Pane, jak je tu dobře" (Mt 17,4), sestoupil z hory, aniž by pochopil, co se stalo. Svatý Augustin v jednom kázání naráží na tohoto apoštola několika krásnými slovy, která nám připomínají, stejně jako Ježíš Petrovi, že život se nemůže zastavit, že jím procházíme a že definitivní kontemplace Boha je možná až v nebi. Přijde den bez konce, kdy řekneme: "Jak je tu dobře!" a budeme navždy stát v přítomnosti Proměněného, v celé Jeho slávě a nádheře.
Dá se říci, že mnoho lidí dnes zažívá pocit úpadku společenského života nebo kultury. Někteří dokonce propadli zoufalství nebo duchovnímu vyčerpání. Tváří v tvář těmto jevům se dnes objevuje Kristus, "bílý" jako nikdy předtím, zářivý, plný Světla. V Něm se znovu rodí naše důvěra, že to nejlepší vždy přijde a že to, co je špatné, může být vždy proměněno.
Nepodléhejme pokušení sklíčenosti, staré taktice zapomínání na zázraky Boží lásky, a to ani v těch nejtěžších okolnostech. U příležitosti tohoto svátku 6. srpna 2013 na to upozornil papež Benedikt XVI: "Jak moc potřebujeme i v naší době vyjít z temnoty zla, abychom zakusili radost dětí světla! Kéž bychom tento dar získali od Marie, kterou jsme si včera se zvláštní zbožností připomněli při každoroční vzpomínce na zasvěcení baziliky Santa Maria Maggiore".
Zdroj: Aciprensa