Svatá Tvář z Manoppella podrobena novému vědeckému výzkumu

Po několik staletí bylo hlavním cílem poutí do Říma vyobrazení Svaté Tváře. Nazýváno bylo Sanctum Sudarium nebo také Veronica a bylo ztotožňováno s plátnem z Kristova hrobu, o němž je řeč ve zprávě o zmrtvýchvstání v Janově evangeliu, spolu se „Svatým rubášem“, dlouhým plátnem uctívaným dnes v Turíně. Svatá Tvář je dnes uchovávána v Manoppellu a německý profesor Gosbert Weth dostal letos na podzim příležitost k jejímu novému zkoumání současnými vědeckými metodami.

Gosbertu Wethovi je 78 let, je bývalým primářem a doktorem přírodních věd. Jako vedoucí lékař vedl hormonální laboratoř na univerzitě ve Würzburgu, má za sebou průkopnické objevy v oblasti léčby rakoviny, jako držitel několika patentů získal německou cenu pro vynálezce. Dnes se zabývá výzkumem nového využití vodíku a působí jako lékař v Bad Kissingenu.

26. září letošního roku, na liturgickou památku svatých lékařů Kosmy a Damiána, se odebral do papežské baziliky Svaté Tváře v Manoppelu se speciálním přístrojem, užívaným v nukleární medicíně pro měření záření alfa, beta a gama. Rektor kapucínského kláštera svatyně Antonio Gentili mu otevřel pancéřová dvířka relikviáře, v němž je uctívané plátno uloženo od roku 1714 mezi dvěma křišťálovými skly v rámu z ořechového dřeva.

„Jako lékař vidím, že tento člověk musel být krutě mučen. Na nose i v oblasti pravé tváře jsou jasně patrné hematomy,” komentoval první vizuální dojem. Dodal, že ke vzniku takovýchto podlitin je zapotřebí intenzivních úderů, které jsou při lékařských vyšetřeních vždy hodnoceny jako vážnější zranění. Na vyobrazení nejsou patrné zbytky barvy ani stopy krve a nejsou na něm rozpoznatelné jiné tělesné tekutiny. Tato látka tedy mohla být přiložena pouze na již mrtvou osobu. Viditelný je také dvojitý hematom v oblasti pravé tváře. Za normálních okolností, jak je tomu v medicíně dodnes, jsou oči každého mrtvého zavírány. Muž na tomto portrétu má však oči doširoka otevřené. Hlavním tajemstvím však zůstává způsob vzniku tohoto vyobrazení.

Dr. Weth na konci svého zkoumání konstatoval: „Celkově lze vznik obrazu Svaté tváře vysvětlit pouze jedním způsobem. K atomové změně dusíku (N14) na uhlík (C14) muselo dojít pod vlivem obrovského neutronového záření (světelné energie). Protože uhlík má tmavou barvu, je obraz uložen v tkanině jako tmavá hmota. To také vysvětluje střídání barevných tónů. Obraz tedy není vytvořen nanesením barvy, ale jaderně změněnými vlákny nosného materiálu.“ V této souvislosti je třeba připomenout, že na rozdíl od světelných paprsků je většina těchto paprsků neviditelná, ale v mnoha případech mimořádně silná - například elektromagnetické rentgenové záření nebo téměř neviditelné infračervené světlo. Všechny tyto paprsky jsou plné energie. Obraz na plátnu v Manoppellu tedy podle něho nevznikl barvením, ale atomovou změnou molekul dusíku v organické látce.

Německý vědec se proto pokusil změřit záření beta uvolňované plátnem z Manoppella. Jak vysvětluje „nebylo to snadné, protože plátno je uzavřeno mezi dvěma skleněnými tabulemi. Přesto se podařilo změřit toto záření, které vzniklo asi před 2000 lety a jehož asi 50 % již bylo spotřebováno." Víme, že rozpad uhlíku C14 pod vlivem záření beta na dusík N14 se během 5730 let sníží na polovinu. Mělo by tedy být možné toto záření stále měřit. A tak se také stalo.”

Podle měření Dr. Wetha se ukázalo, že toto záření je na Svaté tváři výrazně vyšší než záření v přírodě. „Snažili jsme se změřit záření co nejpřesněji a nejvěrněji. Pokud držíme měřicí přístroj po stranách relikviáře, tedy vlevo a vpravo, kde není žádné stínící sklo, vidíme nárůst záření beta o přibližně 40 % v důsledku přeměny uhlíku C14 na dusík N14. Celkově bylo toto záření beta, které se vyskytuje i v přírodě, ve stíněné bazilice výrazně vyšší než venku. To je vlastně rozpor.” Tím lze také vysvětlit noční vyzařování plátna v Manoppellu. Svítí ve tmě, protože při přeměně uhlíku C14 na dusík N14 se uvolňuje energie, která se neuvolňuje pouze kvanty světla, ale z elektronů, které se v běžné lampě dostávají do vyšší orbitaly. Když se elektrony vrátí zpět na své orbitaly, uvolní se světlo, což vysvětluje noční svit látky Manoppello, vysvětluje německý vědec. Řečeno jednou větou: Svatá Tvář v sobě ukrývá světlo. 'Pravá ikona' (Vera Eikon), jak se rouška po staletí nazývala, vyzařuje zevnitř. Poslední výzkum ukazuje, že nejde o pouhou metaforu, ale fyzikálně měřitelnou skutečnost.

Zdroj: Acistampa