Svatá Klára z Assisi, služebnice chudých a patronka televize

11. srpna slaví katolická církev svátek svaté Kláry z Assisi, která je spolu se svatým Františkem zakladatelkou řádu klarisek. Svatá Klára z Assisi je považována za patronku televize a komunikačních technologií.

Svatá Klára, jejíž jméno evokuje čistotu a zářivost, se narodila 16. července 1194 v Assisi (Itálie) v jedné z tamních šlechtických rodin. Od útlého věku se snažila získávat a rozvíjet ctnosti: vytrvale se modlila a činila pokání, často na sebe brala nejtěžší domácí práce a starala se o nejmenší detaily.

V osmnácti letech šla jako obvykle do kostela San Giorgio v Assisi na mši svatou. Toho dne měl svatý František kázání o postní době. Klára po jeho vyslechnutí požádala světce, aby jí také pomohl žít "podle evangelia". Od té chvíle se stal jejím duchovním učitelem a udržovali "svaté přátelství". Klára se stále více oddávala Pánu a pociťovala, že ji stále více přitahuje prostý život zasvěcený chudým, což byla přesně ta cesta, kterou jí Ježíš ukazoval. 

Večer na Květnou neděli roku 1212 opustila Klára svůj dům a vydala se do Porciunkule, vedle místa, kde žili Menší bratři (dnes se tato malá františkánská kaple nachází uvnitř baziliky Panny Marie Andělské). Ještě téže noci se Klára před Kristem ze San Damiana navždy zřekla věcí tohoto světa "pro lásku k nejsvětějšímu a nejmilejšímu Dítěti zavinutému do plenek a ležícímu v jeslích". Dostala hábit menších bratří a František jí sám ostříhal zlaté vlasy. Od té chvíle se světice stala členkou tohoto řádu. 

Svatá Klára prožila většinu svého řeholního života v klášteře sv. Daminána v Assisi. Jedna z jejích nejznámějších vět zní: "Láska, která nemůže trpět, není hodna svého jména." A ve skutečnosti byl její život životem plným lásky: nezměrných radostí, hlubokého štěstí, i když s umrtvováním, posty a modlitbami. Říkávala, že  "její milovaný Ježíš" je pro ni všechno".

Jedna z nejznámějších epizod jejího života se odehrála na slavnost Narození Páně. Když byla vážně nemocná, byla zázračně přenesena ze svého lůžka do kostela sv. Františka. Tam se zúčastnila celé ranní a půlnoční mše a přijala svaté přijímání, načež se opět zjevila ve své cele na lůžku. 

Klára se rozhodně nikdy netěšila dobrému zdraví, dokonce se uvádí, že během pobytu v klášteře byla nemocná celých 27 let. Z tohoto důvodu byla velká část jejího řeholního života poznamenána utrpením a nepohodou, které hrdinně snášela. Papež Inocenc III (1198-1216) ji v klášteře navštívil dvakrát, a to v nejhorších chvílích její nemoci. 

Její jméno nese mnoho měst, svatyní a chrámů po celém světě, obvykle v místech, kde působí františkánská rodina. Koncem 50. let 20. století se televize stala jednou z nejdůležitějších forem komunikace v moderní společnosti. V reakci na to papež Pius XII. nové technologii požehnal a nabídl společnost a ochranu katolické církve, aby tento nový nástroj udržovala v mezích toho, co je správně lidské. 

V roce 1958 tak Pius XII. vydal apoštolský list, v němž prohlásil svatou Kláru za patronku televize. Je také považována za patronku všech komunikačních technologií obecně.  

Zdroj: Aciprensa