Svatá Kateřina Alexandrijská, patronka svobodných žen a studentů

25. listopadu si připomínáme svátek svaté Kateřiny Alexandrijské, mučednice z prvních staletí křesťanské éry (narodila se na konci 3. století). Je považována za patronku filozofů, studentů, svobodných žen a řemesel spojených s používáním kola (kvůli své mučednické smrti). Je také patronkou zdravotních sester a kazatelů.

Svatá Kateřina Alexandrijská se narodila v Egyptě ve vážené rodině kolem roku 290. Byla dcerou krále a od útlého věku vynikala vysokou inteligencí. Vzhledem k jejímu postavení princezny se jí dostalo kvalitního vzdělání a díky svým schopnostem a bystrosti se dostala do společnosti významných filosofů a básníků. Její konverze ke křesťanství začala snem, v němž se jí zjevil Ježíš. Od té chvíle se její mysl i srdce proměnily; Kateřina požádala o křest a chtěla zasvětit svůj život Pánu.

V roce 310 navštívil římský císař Maxentius Alexandrii, město, kde světice žila, aby předsedal tamním pohanským obřadům. Když slavnosti začaly, císař nařídil, aby byly podle zvyklostí přinášeny oběti. Když přišla řada na Kateřinu, aby předložila svou oběť, odmítla tak učinit. Císař se rozzuřil a Kateřina jej vyzvala k debatě o jediném pravém Bohu. Její slova byla tak silná, že císař byl ohromen její moudrostí a krásou. Poslal tedy skupinu mudrců, aby s ní debatovali. Když došlo ke konfrontaci, Kateřině se nejen podařilo překonat pochybnosti učitelů, ale argumentovala o Bohu s takovou dokonalostí, že se i oni rozhodli přijmout moudrost, kterou světice předkládala. Stejně jako mnozí další, kteří se s Kateřinou setkali, se i tito muži stali křesťany. Když se císař dozvěděl, co se stalo, nařídil je popravit.

Maxentius pak hodlal dát Kateřině poslední šanci a navrhl jí, aby se stala jednou z císařovniných služebných. Světice nabídku odmítla, načež byla zbičována a poté zavřena do žaláře bez jídla. Dojatá císařova choť ji šla navštívit do cely ve společnosti jednoho z Maxentiových generálů, aby ji povzbudila a utěšila. Císařovna byla svědkem zjevení andělů, kteří Kateřinu doprovázeli a uzdravovali její rány. Vysvětlila císařovně, že je poslal Bůh, který je vždy soucitný a milosrdný. A tak i císařovna obrátila své srdce k Pánu.

Císař bral to, co se stalo, jako největší urážku a nechal Kateřinu umučit. Skupina vojáků sestrojila zařízení, které mělo kolo s hřeby a čepelemi. Když Kateřinu spoutali, modlila se k Pánu a mechanismus kola se rozbil na kusy, přičemž některé z přítomných zabil. Nakonec byla Kateřině useknuta hlava mečem, ale podle tradice nebyly její ostatky nikdy znesvěceny, protože je andělé odnesli na horu Sinaj (kde jsou uctívány dodnes). O dvě století později císař Justinián, který byl křesťanem, postavil na Sinaji klášter na počest svaté Kateřiny, mučednice, považovaný za jeden z nejstarších na světě.

Zdroj: Aciprensa, redakčně upraveno