Svatá Bakhita, černá perla Súdánu

Svatá Josefína Bakhita, jejíž památku si dnes připomínáme, prošla cestou od otroctví k řeholnímu životu, od utrpení ke svobodě v Bohu. Její příběh je svědectvím o síle odpuštění a naděje.

Svatá Josefína Bakhita, černá perla Súdánu, se narodila kolem roku 1869 v Darfúru v muslimské rodině. Její původní jméno se ztratilo v dětské paměti, když ji jako malou unesli otrokáři a prodali do otroctví. Právě od nich dostala jméno Bakhita, což znamená „šťastná“. Ve skutečnosti však prožila mnoho bolesti a utrpení.

V Chartúmu a Obejde byla mnohokrát prodána a její život byl plný tělesného i duševního strádání. Vše se začalo měnit, když se stala majetkem italského konzula Kalista Legnaniho, který se k ní choval s úctou a lidskostí. Když politické změny Legnaniho donutili k návratu do Itálie, vzal Bakhitu s sebou. V nové zemi ji svěřil rodině Michieliových, kde se starala o jejich novorozenou dceru.

Když se rodina dočasně odstěhovala, Bakhita se spolu s dítětem dostala do péče sester kanosiánek. Právě zde se setkala s Bohem. Po katechumenátu byla 9. ledna 1890 pokřtěna a přijala jméno Josefína. Křest byl pro ni největším darem, větším než svoboda sama. Když si pro ni paní Michieliová přišla, rozhodla se v klášteře zůstat. Dne 8. prosince 1896 složila řeholní sliby v Kongregaci sv. Magdalény z Canossy.

Jako kanosiánka vykonávala různé služby v klášteře – vařila, vyšívala, sloužila na vrátnici. Zprvu její jiná barva pleti vzbuzovala rozruch, ale svou laskavostí si získala srdce mnohých. Zemřela v pověsti svatosti 8. února 1947.

Dne 1. října 2000 byla papežem Janem Pavlem II. svatořečena jako první africká svatá moderní doby. Je patronkou Súdánu a obětí otroctví. Její život nám připomíná, že skutečná svoboda se nachází v Boží lásce, která přemáhá i ta nejhlubší utrpení.

„Buďme věrní Bohu, protože On nám nikdy nevypoví věrnost.“ - sv. Josefína Bakhita

Zdroj: Catholica