Svatá Anežka Římská, mučednice

Životní příběh světice, jejíž svátek si připomínáme 21. ledna, inspiruje svou neochvějnou vírou a oddaností Kristu. Svatá Anežka, mladá mučednice, která neváhala obětovat vše pro lásku k Bohu, je dodnes symbolem odvahy a čistoty.

Svatá Anežka byla dítětem, které svou statečností předčilo dospělé. Pro svou odvahu a čistotu byla chválena církevními otci – Ambrožem, Damasem i Jeronýmem. Její oddanost Kristu a rozhodnutí zůstat Mu věrná vedly až k mučednictví.

Legenda uvádí, že se Anežka odmítla podrobit pohanským zvyklostem a vzdát čest bohyni Vestě. Její víra byla silnější než hrozby a ponižování. Podle tradice ji chránilo zázračné světlo a její statečnost přivedla mnohé k úžasu. Jeden z přihlížejících, který se k ní pokusil přiblížit, padl jako mrtvý, ale Anežka jej svými modlitbami přivedla zpět k životu. Přesto byla odsouzena k smrti upálením za údajné čarodějnictví. Podle legendy jí ale plameny neublížily, a tak byla popravena podříznutím hrdla, podobně jako beránek obětovaný pro spásu lidstva. Její poslední slova zněla: „Přijmi, Ježíši, mou duši, za kterou jsi podstoupil bolestnou smrt na kříži.“

Beránek, symbol Ježíše Krista, se pojí s Anežčiným jménem (latinsky agnus) i tradicí. Nad jejím hrobem na Via Nomentana nechal císař Konstantin Veliký postavit baziliku, kde se dodnes žehnají beránci. Jejich vlna slouží k výrobě tzv. palií, odznaků arcibiskupů. Příběh svaté Anežky je příkladem odvahy a lásky k pravdě. Připomíná, že láska ke Kristu je cestou k opravdovému štěstí a věčnému životu.

Zdroj: Catholica, redakčně upraveno