30. července slaví katolická církev svátek svatého Petra Chrysologa, biskupa a učitele církve, který v letech 433-450 zastával biskupský stolec v italské Ravenně. Říká se mu „chrysologus“ (zlaté slovo) jako uznání jeho velké výmluvnosti, vyjádřené v četných krásných kázáních.
Svatý Petr Chrysolog byl neúnavný kazatel, který se velmi snažil povzbuzovat věřící k růstu ve ctnostech, lásce ke Kristu a touze po svatosti. Pro pochopení této skutečnosti si stačí přečíst úryvek z jeho kázání: „Nesme v sobě celou a plnou podobu našeho Stvořitele: ne tím, že ho napodobujeme v jeho svrchovanosti, která patří jen Jemu, ale tím, že jsme Jeho obrazem svou nevinností, prostotou, mírností, tichostí, trpělivostí, pokorou, milosrdenstvím a svorností“.
Svatý Petr Chrysologus se narodil v Imole (Itálie) kolem roku 400, i když přesné datum jeho narození není známo. Studoval teologii a byl učencem Kornelia, biskupa z Imoly, jenž mu pomohl pochopit, že skutečná velikost spočívá v ovládnutí sebe sama a svých vášní. Pokud se o toto snažíme, ve spojení s Boží milostí, principem všeho dobra, stáváme se schopnými přijmout Krista. Na konci přípravy Petra Chrysologa sám Kornélius vysvětil na jáhna.
Podle velmi staré tradice se po smrti ravennského arcibiskupa místní duchovenstvo a lid pustili do výběru jeho nástupce. Jakmile byl kandidát vybrán, požádali biskupa Kornélia, aby vedl družinu, která by jméno vyvoleného předložila papeži svatému Sixtu III. v Římě. Petr sice nebyl vybraným kandidátem, ale byl součástí družiny. Noc před setkáním měl papež vidění ve snu, v němž se mu zjevil svatý apoštol Petr a svatý Apolinář, první biskup z Ravenny. Oba ho žádali, aby kandidáta navrženého družinou nepotvrzoval.
Papež zjevené poselství světců přijal, navrženého kandidáta zamítl a místo toho ukázal na jednoho člena ze skupiny, která přišla z Ravenny: Petra, jáhna, který již tehdy proslul svou spiritualitou a výřečností. Papež poté nařídil započít přípravy na jeho vysvěcení. Po vysvěcení na biskupa se Petr přesunul zpět do Ravenny, kde se mu dostalo chladného přijetí.
Postupem času však věřící začali v Petrovi vidět velkého pastýře. Jeho prostota, přístupnost a srozumitelnost řeči mu získaly úctu mnoha lidí, kteří se k němu dříve obraceli zády. Navíc si díky svým úspěchům v boji proti formám pohanství přítomným v jeho "stádě" a díky své autoritě napravovat zneužití nebo odchylky od učení získal náklonnost celého společenství. Postavil se herezím arianismu, monofyzitismu a pelagianismu, ačkoli svůj apologetický úkol vždy vyvažoval prací na mravním zdokonalování věřících.
Svatý Petr byl jedním z těch, kdo uměli stejně pozorně a s láskou naslouchat pokorným i mocným, a pro všechny své duchovní děti měl vždy přesně mířené slovo. Nic z toho nebylo snadné, ale Petr se uměl pevně držet eucharistie a povzbuzovat lidi, aby se přiblížili Bohu v modlitbě a svátostech - kromě jiného učení a dobrých příkladů, které ztělesňoval ve svých kázáních. Proto se stal „mužem zlatých slov“.
Na sklonku svých dnů se svatý Petr Chrysolog vrátil do Imoly, kde 31. července 451 zemřel (jiné verze uvádějí datum jeho smrti 3. prosince 450). V roce 1729 byl papežem Benediktem XIII. prohlášen za doktora církve. Římské martyrologium říká: „Svatý Petr, přezdívaný Chrysologus, biskup ravennský a učitel církve, který, když přijal jméno svatého apoštola, vykonával svůj úřad tak dokonale, že se mu podařilo polapit zástupy lidí do sítě svého nebeského učení a nasytit je sladkostí svého slova. Zemřel třicátého prvního dne tohoto měsíce v Imole v kraji Emilia Romagna (asi 450).“
Zdroj: Aciprensa