Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
Teolog a sociolog P. Tomáš Halík spolu s několika dalšími osobnostmi světa náboženství i politiky vydal výzvu s názvem Náboženství – naděje pro chvějící se svět. Jak P. Halík sám uvádí „ptáme se, co dělat, aby se náboženství opět stalo zdrojem naděje, řešením problémů, a ne jejich součástí." Cílem výzvy je podnítit náboženské představitele, aby vzájemně spolupracovali v současné době globálních hrozeb, kdy svět potřebuje naději.
Zde uvádíme výzvu v plném znění:
Žijeme ve světě, který se zmítá. Výzvy, kterým lidstvo čelí, jsou obrovské:
V mnoha částech světa se vedou barbarské války; hrozba nadměrného použití nukleárních zbraní a jaderných superzbraní ve válečných zónách je akutní.
Citlivý klimatický systém dosáhl mnoha kritických bodů, jejichž překročení ohrožuje životní prostředí Země.
Války, beznaděj způsobená chudobou a klimatické katastrofy přiměly k útěku již více než 100 milionů lidí; politické napětí v hostitelských zemích roste.
V bohatých zemích probíhá proces informatizace, který mění sociální strukturu podobně jako industrializace.
Pandemie tyto procesy zastínila a odsunula do pozadí. Mezitím se dostaly do politiky.
Mnozí lidé pociťují tyto hrozby v každodenním životě stále častěji. V Evropě hoří lesy. Řeky mají nebývale nízký stav vody. Jinde jsou záplavy. Vzhledem k tomu, že kukuřice a pšenice z Ukrajiny nemohou být bez překážek přepravovány, je hlad v mnoha částech světa ještě větší. Ceny energií celosvětově rostou. Životní náklady se stávají nedostupnými pro sociálně slabé i v bohatých zemích. Takové zkušenosti lidi zneklidňují. Vyvolávají v lidech strach. Strach však ničí solidaritu a vytváří atmosféru rostoucí rivality.
Někteří političtí populisté a náboženští fundamentalisté využívají strach, lži a chamtivost k prohlubování rozdílů mezi národy, kulturami a náboženstvími, k podněcování nenávisti a násilí, k šíření nacionalismu (národního egoismu) a xenofobie.
V této světové situaci my, signatáři této výzvy, spolu s mnoha lidmi dobré vůle hledáme zdroje, které nám pomohou obstát tváří v tvář strachu a odvážně čelit výzvám. Toho nelze dosáhnout sliby o bezpečnosti. Jedině důvěra nás povzbuzuje k tomu, abychom našli naději a začali jednat. Čím je situace ve světě neutěšenější, tím více naděje svět potřebuje. Jen díky této naději neztratí odpovědné osoby a obyvatelstvo důvěru, že velké výzvy lze překonat.
Pro miliony lidí byla a stále jsou světová náboženství zdrojem naděje a síly k překonání strachu, egoismu a rezignace, inspirací pro solidární život.
Velká touha po sjednocení lidstva ve spravedlnosti a míru, za kterou se zasazují náboženství, neztratila nic ze své síly a motivuje stále více lidí, zejména v dobách strachu.
Zároveň si uvědomujeme, že náboženské komunity jsou v této době, kdy je jich tak naléhavě zapotřebí, v obtížné situaci. Dokonce i mnozí věřící - včetně papeže Františka - bolestně přiznávají, že náboženství (náboženské komunity) jsou často součástí problému, a nikoli součástí řešení.
Křesťanské církve v Evropě ztrácejí z řady závažných důvodů důvěru. Často jsou příliš zahleděné do sebe, tedy "nemocné", jak diagnostikoval papež František.
Nejen křesťanské církve, ale i islám se celosvětově nachází v hluboké krizi důvěry. Spojení náboženství a násilí již vážně poškodilo křesťanství v Evropě. Nábožensky motivované teroristické násilí ohrožuje důvěryhodnost celosvětové muslimské komunity.
Mnohé také právem pobuřuje spojenectví mezi válčícími ruskými politiky a patriarchou ruské pravoslavné církve.
Ve světových náboženstvích však existují účinné síly, které toto tragické spojení mezi Bohem a násilím odmítají a chtějí ho překonat. Náboženství by se ve svém politickém angažmá ve světě měla řídit svými prorockými zdroji, a ne zájmy mocných. Pravé náboženství proměňuje násilí v (univerzální) lásku. V tom je zakořeněna důstojnost, rovnost, svoboda, spravedlnost a mír se všemi lidmi a přírodou.
V této vážné chvíli se my, signatáři této výzvy, kteří patříme k různým náboženským společenstvím, obracíme do vlastních řad a na všechna náboženská společenství a všechny lidi dobré vůle.
Chceme naléhavě připomenout sobě i všem ostatním:
Všechna náboženská společenství potřebují kritickou sebereflexi a úsilí o sebeprohloubení a obnovu, aby znovu získala svou často oprávněně ztracenou důvěryhodnost a morální autoritu. Součástí naděje, kterou potřebujeme, je vnitřní reforma a teologická paměť dějin.
Mají-li být náboženské komunity nástrojem smíření a míru, musí zejména nyní překonat všechny projevy vzájemné rivality a usilovat o kulturu vzájemného uznání a respektu.
Všechna náboženská společenství potřebují odvahu a pokoru k "sebetranscendenci", tj. k tomu, aby se oprostila sama od sebe a překonala svůj "kolektivní narcismus", aby nesledovala pouze své institucionální a ideologické zájmy, ale aby převzala spoluodpovědnost za náš společný svět.
Papeži Františkovi – ve shodě s Druhým vatikánským koncilem (Nostrae aetate 2) - velmi záleží na tom, aby náboženství a všichni lidé dobré vůle spolupracovali pro dobro světa. V dokumentu o bratrství všech lidí pro mírové soužití ve světě připomíná spolu s velkým imámem Ahmadem Al-Tayyebem, že Bůh "stvořil všechny lidi se stejnými právy, stejnými povinnostmi a stejnou důstojností a vyzval je, aby žili společně jako bratři a sestry".
Náboženství podporují naději, že současné problémy, které sužují svět, nejsou smrtelnou křečí Země a lidstva, ale porodními bolestmi světa, kde lidé žijí ve spravedlnosti a míru v souladu s přírodou.
Iniciátoři
Tomáš Halík (Soziologe und Theologe, Prag)
Annette Schavan (Deutsche Bundesministerin a.D., Berlin und Ulm)
Paul M. Zulehner (Pastoraltheologe, Religions- und Werteforscher, Wien)
První signatáři
Jose Casanova (Religionssoziologe, Georgetown University, Washington)
Massimo Faggioli (Theologie und Religiöse Studien, Universität von Villanova, Philadelphia)
Kasper Mariusz Kaproń OFM (Liturgiker, Facultad de Teología San Pablo – Cochabamba, Bolivien)
Azza Karam (Generalsekretärin Religions for Peace, International, New York)
Alberto Melloni (Historiker, Gründer der European Academy of Religion, Bologna)
Zbigniew Nosowski (Chefredakteur der vierteljährlich erscheinenden Zeitschrift „Więź“, Co-Vorsitzender des Polnischen Rates der Christen und Juden, Warschau)
Wolfgang Schürer (Gründer von Ring for Peace, Lindau und St. Gallen)
Maram Stern (Vizepräsident des World Jewish Congress, Brüssel und New York)
Hana Suchocka (ehemalige Premierministerin, Posen )
Charles Taylor (Philosoph, Montreal)První signatáři
Jose Casanova (Religionssoziologe, Georgetown University, Washington)
Massimo Faggioli (Theologie und Religiöse Studien, Universität von Villanova, Philadelphia)
Kasper Mariusz Kaproń OFM (Liturgiker, Facultad de Teología San Pablo – Cochabamba, Bolivien)
Azza Karam (Generalsekretärin Religions for Peace, International, New York)
Alberto Melloni (Historiker, Gründer der European Academy of Religion, Bologna)
Zbigniew Nosowski (Chefredakteur der vierteljährlich erscheinenden Zeitschrift „Więź“, Co-Vorsitzender des Polnischen Rates der Christen und Juden, Warschau)
Wolfgang Schürer (Gründer von Ring for Peace, Lindau und St. Gallen)
Maram Stern (Vizepräsident des World Jewish Congress, Brüssel und New York)
Hana Suchocka (ehemalige Premierministerin, Posen )
Charles Taylor (Philosoph, Montreal)
cirkev.cz
Tisk
