Španělská vláda chce z nejdelší baziliky na světě udělat "muzeum Frankových zločinů", čímž by mohlo dojít ke zničení největšího kříže na světě.
Bazilika Svatého Kříže v Údolí padlých leží uprostřed památného místa asi 45 km severozápadně od Madridu.
K památce pod tyčícím se křížem patří opatství a bazilika. Její výstavbu nařídil španělský diktátor Francisco Franco k uctění památky padlých z obou stran během španělské občanské války. V komplexu jsou pohřbena těla více než 30 000 obětí.
Nový zákon zaměřený na "odstranění frankistických symbolů" by mohl vést nejen k odstranění kříže na památném místě - jiné veřejně vystavené kříže ve Španělsku již byly odstraněny - ale také k tomu, že benediktinští bratři, kteří místo spravují od roku 1958, budou nuceni opustit přilehlé opatství.
Stejně tak je ohroženo místo posledního odpočinku mučedníků a obětí obou stran španělské občanské války: V rámci vládních plánů se očekává, že jejich hroby budou exhumovány.
Katolická církev již uznala 66 mrtvých pohřbených na tomto pietním místě za mučedníky a další tři uzná v listopadu. Je zde také více než 40 služebníků Božích, jejichž beatifikační proces probíhá. Na stěnách bočních kaplí baziliky, které vedou k hlavnímu oltáři, jsou uloženy relikvie mnoha světců.
Představený benediktinské komunity v údolí, otec Santiago Cantera, v rozhovoru pro agenturu CNA uvedl, že "problémem je velká lhostejnost a neznalost lidí, ale myslím, že je více lidí, kteří jsou proti zničení tohoto místa, než těch, kteří takový krok podporují".
"Mnoho lidí už má dost toho, že [vláda] rozdmýchává problémy kolem války, protože to, co nás ve Španělsku skutečně trápí, jsou ekonomické, sociální a zaměstnanecké problémy," dodal 3. srpna.
Podle představeného, bývalého univerzitního profesora s doktorátem ze středověkých dějin a autora 21 knih, si společnost musí uvědomit umělecké, kulturní a náboženské hodnoty Údolí padlých. Pro otce Cantera jsou tyto hodnoty důležitější než politická agenda.
"Nemůžeme nadále využívat téměř sto let starou občanskou válku k argumentaci ve prospěch politických skupin, které nemají projekt pro budoucnost a chtějí využít minulost k podpoře ústavy pro novou republiku," řekl benediktin.
Zákon o "demokratické paměti" schválil v červenci Kongres poslanců. Senát jej bude projednávat letos v září. Nový zákon by umožnil exhumaci více než 33 000 obětí z obou stran občanské války. Podle některých odhadů se jedná až o 50 000-70 000 osob. Exhumace by rovněž znamenala zničení přibližně poloviny baziliky.
Asociación para la Defensa del Valle de los Caídos (Sdružení na obranu Údolí padlých) se skládá z 212 rodin, které mají na místě pohřbené příbuzné. Pocházejí z obou stran občanské války. Přesto jsou jednotně proti jakékoli exhumaci svých zesnulých rodinných příslušníků.
Předseda sdružení a horlivý obhájce údolí Pablo Linares pochází z rodiny komunisty, který v údolí pracoval pod vládou Franca po občanské válce.
Jsou zde také pohřbeni otec, sestra a strýc emeritního opata kláštera, otce Anselma Álvareze Navarreteho.
Zákon nařídí vytvoření "Národní banky údajů o DNA obětí občanské války" a likvidaci nadací, které "vyzdvihují" Frankův režim - včetně Nadace Svatého kříže z Údolí padlých.
Zákon zakáže učitelům mluvit pozitivně o Francovi. Bude také změněn název lokality z "Údolí padlých" na "Údolí Cuelgamuros", což je geografický název oblasti.
Bazilika je podzemní kostel vytesaný uvnitř hory v okrsku, který se rozkládá na ploše 3 360 akrů lesa. V areálu se nachází také benediktinské opatství a penzion, které s bazilikou sousedí.
Výstavbu baziliky a opatství nařídil Franco, aby zacelil rány z občanské války. Mniši v bazilice denně slouží mše za duše zde pohřbené a za jednotu Španělska. Bohoslužby jsou doprovázeny gregoriánským zpěvem z Escolanía, internátní sborové školy pro chlapce, kterou benediktini provozují. Escolanía je jediným místem na světě, kde se děti učí číst gregoriánský chorál v jeho nejstarší podobě, gregoriánské paleografii.
Podle historika Alberta Bárceny Péreze chtěl Franco pohřbít v bazilice co nejvíce obětí a získal k tomu pomoc radnic a písemné povolení od rodin obětí.
Franco byl pohřben za oltářem, ačkoli o to údajně nikdy nežádal. Vláda jeho tělo exhumovala i přes odpor Francovy rodiny a mnichů 24. října 2019. Mniši poté soukromě sloužili četné mše a úkony smíření.
Po přijetí zákona by vláda exhumovala tělo José Antonia Primo de Rivery, zakladatele Falangy, který je pohřben před oltářem. Ve věku 33 let byl zastřelen republikány.
Začátkem letošního roku Guinnessova kniha rekordů uznala kříž v bazilice za největší volně stojící kříž na světě. Jeho výška byla změřena na 152,4 metrů. V knize rekordů je rovněž uvedena bazilika o délce 260 metrů, která je nejdelší na světě. Kostel byl postaven v letech 1940 až 1958 a jeho dokončení stálo přibližně 229 milionů dolarů. Za papeže Jana XXIII. byl kostel v dubnu 1960 povýšen "na čest a důstojnost menší baziliky".
Celý okrsek funguje prostřednictvím nadace Fundación de la Santa Cruz del Valle de los Caídos (Nadace Svatého kříže z Údolí padlých). Nadace je ve vlastnictví jak španělské vlády, tak benediktinských mnichů.
Od roku 2007, kdy vláda José Luise Rodrígueze Zapatera přijala "zákon o historické paměti", roste mezi vládou a náboženskou komunitou napětí.
"Byli jsme velmi obtěžováni," řekl otec Cantera. "Před čtyřmi lety jsem prožil těžké období, ale bral jsem ho jako očistu, ze které jsem vyšel posílen," dodal.
"Všechno to bylo kvůli mediální šikaně, pokusu o veřejné zesměšnění v Senátu, když si mě předvolali kvůli tématu exhumací."
"Protože se našly rodiny, které se postavily proti exhumaci ostatků dalších padlých, jak je tomu v současnosti, byli jsme tehdy (bratři) nuceni zasáhnout a předložit odvolání a soudy nařídily řadu předběžných opatření, kterými se řízení pozastavilo," pokračoval.
"Od té doby, když soudně prohráli první bitvu, mě začali obtěžovat v médiích a očerňovat mou osobu."
Navzdory těmto bojům komunita přijímá četná mladá povolání. Je zde šest mnichů mladších 30 let: tři, kteří složili časné sliby, dva se slavnostními sliby a jeden postulant, který brzy nastoupí.