Slavnostní bohoslužba za bl. Karla I. v Českých Budějovicích

U příležitosti 100. výročí úmrtí blahoslaveného Karla I. se v pátek 1.4.2022 v českobudějovické katedrále sv. Mikuláše konala slavnostní bohoslužba celebrovaná otcem biskupem Vlastimilem Kročilem. Mimořádně důstojnou atmosféru obřadu v zaplněné katedrále dokreslila přítomnost čestné stráže příslušníků spolku „Jednadevadesátníci“ v dobových rakousko-uherských uniformách. Po celý den byl k úctě vystaven i relikviář s ostatkem bl. Karla, který byl do katedrály instalován 17. srpna 2020, tedy ve výroční den jeho narozenin (* 17. 8. 1887).

Fotogalerie

3

Fotografie z obřadu si můžete prohlédnout ve fotogalerii ZDE.

Modlitba za blahoslaveného Karla I.

Blahoslavený císaři Karle,

Ty jsi ve svém životě přijal nesnadnou službu panovníka i tíživé úkoly jako pověření od Boha a svěřoval jsi všechno své myšlení, rozhodování a jednání Trojjedinému Bohu.

Prosíme Tě, přimluv se za nás u Boha a vypros nám důvěru a odvahu i v nejtěžších situacích našeho života, abychom neklesali na mysli, ale abychom věrně následovali Krista.

Vypros nám milost, ať jsou naše srdce přetvořena podle Nejsvětějšího Srdce Ježíšova.

Pomáhej nám, abychom se soucitem a s odhodláním pomáhali chudým a potřebným a neohroženě usilovali o pokoj doma i ve světě. Ať naše životy v každé situaci s důvěrou vkládáme Bohu do rukou, abychom Mu mohli patřit a k Němu dojít jako Ty, skrze Krista, našeho Pána.

Amen.

(Z. Mareš, „Bl. Karel I.“, 2020)

Odkaz Karla I. pro naši dobu

Karel I. se narodil 17. 8. 1887 na zámku Persenbeug v Dolním Rakousku a dostal jméno Karel František Josef. Jeho rodiči byli arcivévoda Otto Habsburský a princezna Marie Josefa Saská. Karel prošel hlubokou katolickou výchovou a byl znám velkou láskou k Nejsvětější svátosti oltářní a k Božskému Srdci Ježíšovu. Všechna důležitá rozhodnutí činil na základě modlitby. Na trůn nastoupil 21. 11. 2016. Povolání státníka a politika chápal především jako následování Krista a službu lidem. Snažil se zmírnit utrpení vojáků i strádání civilního obyvatelstva a hlavním cílem jeho krátké vlády bylo ukončení I. světové války. Jako jediný z odpovědných představitelů válčících států podporoval mírové snahy papeže Benedikta XV. I přesto, že se mu nepodařilo válku ukončit, udělal alespoň vše proto, aby rozpad monarchie proběhl bez krveprolití. V červenci 2017 rozsáhlou amnestií osvobodil politické vězně (např. K. Kramáře, A. Rašína a V. Klofáče). Velmi důležité bylo jeho setkání s Václavem Klofáčem, místopředsedou Národního výboru československého, se kterým 14. října 1918 dohodl pokojné předání moci v Praze.

V sociálních otázkách předběhl svou dobu. Bez ohledu na špatnou hospodářskou situaci za války prosadil v monarchii – na základě učení sociální nauky církve – rozsáhlé a vzorné sociální zákonodárství a položil tak základ k moderní sociální politice většiny současných středoevropských států. Od roku 1917 tak mělo Rakousko-Uhersko jako první země světa ministerstva sociálních věcí a ministerstvo veřejného zdraví. Sociální zákonodárství Rakousko-Uherska převzaly téměř všechny nástupnické státy.

To vše byly důvody k tomu, že již v roce 1923 podal Wilhelm Miklas (v letech 1928–1938 prezident Rakouské republiky) podnět k blahoslavení Karla I. Papež Jan Pavel II. prohlásil císaře Karla I. blahoslaveným 3. 10. 2004.

Silný vztah Karla I. k Českým zemím

Bl. Karel I. měl velmi silný citový vztah k Českým zemím, kde prožil celkem 6 let života. V roce 1906 začal na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze studovat právo, dějiny a ekonomii. V létě 1908 byl povolán k pravidelné vojenské službě do posádky v Brandýse nad Labem v hodnosti nadporučíka dragounského regimentu č. 7 vévody Lotrinského. Jako velitel 5. eskadrony denně jezdil na kole nebo na koni do kasáren ve Staré Boleslavi. Aktivně se účastnil společenského života a mluvil velmi dobře česky. Ve vyprávění pamětníků, v zápisech městské kroniky, ve filmových záběrech a na fotografiích zůstala uchována četná svědectví o jeho dobré a otevřené povaze. 21. 10. 1911 se na zámku Schwarzau am Steinfeld oženil se Zitou Bourbonsko-Parmskou. Již v listopadu 1911 se novomanželé vrátili do Brandýsa, kde vedli klidný a spokojený život až do jara 1912, kdy byl 7. pluk dragounů převelen do posádky Kolomyje v Haliči. Do Brandýsa a do Staré Boleslavi se však Karel i Zita každoročně vraceli na dovolené i k císařským návštěvám. Císařovna Zita až do konce svého dlouhého života (zemřela 14. 3. 1989) vzpomínala na pobyt v Brandýse jako na jedinou dobu společného štěstí. Silný citový vztah Karla I. k Brandýsu nad Labem – Staré Boleslavi potvrzuje také skutečnost, že od roku 2011 je v chrámu Nanebevzetí Panny Marie uložena jeho relikvie.

V Českých Budějovicích byl Karel I. symbolicky „přítomen“ od 8. 4. 1916 do roku 1919 názvem náměstí: dnešní Senovážné náměstí se tehdy oficiálně jmenovalo „Náměstí arcivévody Karla Františka Josefa“.