Letos vycházel 25. březen, kdy se zpravidla slaví Zvěstování Páně, na pondělí Svatého týdne. Slavnost je proto přesunuta na pondělí 8. dubna, první den po skončení Velikonočního oktávu.
Slavnost připomíná den, kdy byl k Panně Marii poslán archanděl Gabriel a zvěstoval jí, že se má stát matkou Mesiáše, Syna Božího. Děj nám tlumočí slova evangelia Lk 1,26–38. Ta nejdůležitější slova Církev doporučuje opakovat třikrát denně v modlitbě Anděl Páně. "Ústředním bodem oslavy je tajemství vtělení věčného Slova, počátek naší spásy," píše se v breviáři.
Slavnost má původ na Východě, kde se v tento den, 9 měsíců před Vánocemi, slavila už kolem roku 550. Do římské liturgie ji s některými dalšími mariánskými svátky zavedl papež Sergius I. ke konci VII. století. (687–701).