Srdečně vás zveme do katedrály sv. Mikuláše na tradiční Slavnost sv. Auraciána při příležitosti svátku sv. Auraciána, mučedníka a ochránce města České Budějovice a spolupatrona Čech.
Protože neznáme přesné datum mučednické smrti, slavíme svátek sv. Auraciána vždy 3. srpna, tedy v předvečer výročí přenesení jeho ostatků do chrámu sv. Mikuláše 4. srpna 1670. Letos tedy uplyne od této události 353 let. Po celý den bude v katedrále k úctě vystaven vzácný barokní relikviář z roku 1665 s ostatky, které roku 1643 daroval papež Urban VIII. provinciálu řádu kapucínů v Čechách a na Moravě Ludvíku z Rosenheimu. Od roku 1644 byly ostatky uloženy v kapucínském kostele sv. Anny v Českých Budějovicích. V roce 1665 vznikl stříbrný relikviář, který byl do katedrály přenesen 4. srpna 1670 a který se zachoval dodnes.
Při slavnostní mši sv. od 17:00 udělí generální vikář Mons. David Henzl zlaté a stříbrné medaile sv. Auraciána za zásluhy při šíření křesťanských hodnot a mimořádné přispění k rozvoji života českobudějovické diecéze.
Svatý Auracián (Auratian, Auratianus)
Podle legendy římský voják žijící ve 2. až 3. století, sťatý pro svoji křesťanskou víru. Patron města Českých Budějovic a spolupatron Čech byl původně pohřben v Kalixtových katakombách v Římě. Je zobrazován ve vojenském šatě s mučednickou palmovou ratolestí a s mečem. Jméno „Auratianus“ je odvozeno z latinského „aurus“, tedy „zlatý“, což může souviset s ryzostí víry jeho nositele. Po přenesení jeho ostatků do Českých Budějovic se jeho jméno používalo i jako křestní. V 17. a 18. století byl Auracián v Českých Budějovicích velmi oblíbeným světcem. Asi nejznámější Auraciánův obraz od F. B. Doubka z roku 1913 je umístěn na severní stěně v pravé (jižní) kapli katedrály. Další zobrazení Auraciána můžete vidět mimo jiné na vrcholu hlavního oltáře katedrály, na průčelí katedrály, na sousoší na Mariánském náměstí v Českých Budějovicích nebo na plášti největšího českobudějovického zvonu Bumerin na Černé věži. V roce 2015 dostala jméno Auracián planetka č. 16709, objevená v roce 1995 Janou Tichou z observatoře na Kleti.