Tzv. syntéza, která vzešla z práce mnoha synodálních skupin v královéhradecké diecézi je k nahlédnutí níže.
Synodální proces v královéhradecké diecézi reagoval na výzvu Biskupské synody o synodalitě, dle které nejprve biskup Jan jmenoval diecézního koordinátora, který sestavil diecézní synodální tým. Ten připravil zahájení diecézní fáze biskupské synody o synodalitě, které proběhlo v neděli 17. října 2021 v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové. Následně faráři coby předsedové pastoračních rad farností určili farní koordinátory. Ti měli za úkol ve farnostech organizovat synodální proces, oslovit moderátory synodálních skupin a koordinovat jejich činnost. Současně byli osloveni všichni kněží a jáhni, aby celý proces podpořili a zapojili se do něj. Postupně se přihlásilo 142 koordinátorů, kteří organizovali synodální proces ve farnostech, v charitách, školách nebo na biskupství. V první fázi se synodální skupiny scházely dle připravené metodiky a věnovaly se jednomu nebo několika ze zadaných tematických okruhů.
V poslední fázi jsme se věnovali ještě jednou hlavní otázce synodálního procesu. Po 15. březnu 2022 se výstupy (celkem 335) ze synodálních skupin, vyhotovené formou on-line formuláře, vrátily k farnímu koordinátorovi, který je poskytl farní radě k dalšímu pastoračnímu využití. Synoda nás zastihla v okamžiku, kdy řada z nás nehledí do budoucnosti, žije denní starosti bez větších výzev a nemá se na co těšit. Na druhou stranu mnozí touží, aby církev byla živá, radostná, otevřená, vzácná a významná, aby byla místem, kam se lidé těší a jsou v ní spokojení. Touží po církvi, která je otevřená hledajícím, dětem, mládeži, manželům i rodinám, rozvedeným i znovu sezdaným, která je schopná uchovat si poklad víry zděděný po předcích a víru předávat dalším generacím způsobem pro ně přijatelným. Aby církev neztratila oheň misijního zápalu, musí vycházet ze sebe, netříštit se, působit jednotně a ochotně přijímat nově příchozí. Rovněž nesmí ztratit schopnost se neustále obnovovat.
Synodní proces vzbudil touhu po dalším oživení farnosti, která sjednocuje různá společenství ve sdílení jedné víry na společné cestě. Poznali jsme, že je to právě forma synodality, která umožní rozvinout život církve ve všech směrech. Zjistili jsme, že v každém společenství žijí lidé, kteří mají o církvi své konkrétní představy a sny. Ty mohou být často velmi odlišné. Ale duch Kristův lidské sny a touhy tříbí, očišťuje a přivádí nás na společnou cestu, kde se realizují. Široký a komplexní jev synodality coby vzájemného soužití Božího lidu, který je na společné cestě, byl v rámci dotazování Božího lidu uveden deseti tematickými okruhy, na něž lidé v rámci synodálního procesu v jednotlivých synodálních skupinách reagovali. Vedle toho zazněla řada názorů i nápadů, které se přímo otázky synodality netýkají, nicméně jsou hodnotné, a proto i tyto dostanou prostor v příštím čase.