K vůbec prvnímu setkání sezval arcibiskup Josef Nuzík v sobotu 1. března 2025 do Olomouce páry žijící s břemenem rozvodu. Pozvání přijalo 26 dvojic nejen z olomoucké arcidiecéze a také 7 jednotlivců, aby vykročili na „pouť naděje“ k nalezení místa v církvi.
Program zahrnoval dvě svědectví manželských párů, kde si partneři prošli rozvodem a vstoupili do nového vztahu. Kaplan Stojanova gymnázia P. Radim Kuchař pak vystoupil s katechezemi, kde upozornil, že důstojnost člověka nespočívá v tom, že se může chlubit vlastní bezchybností, ale v tom, že je Božím dítětem a že Bůh nikoho neopouští ani v těch nejtěžších životních situacích. Na otázky přítomných ohledně využití procesu zkoumání platnosti prvního manželství také odpovídal oficiál olomouckého církevního interdiecézního soudu P. Libor Botek. Zúčastněné páry pak utvořily menší skupinky pro vzájemné sdílení a předávání zkušeností.
„Někteří lidé žijící v novém vztahu zakoušejí, že se ve své farnosti ocitli na okraji nebo dokonce že od ostatních věřících vnímají ‚velké ticho‘, kdy s nimi ostatní nechtějí mluvit. Opakovaně také zaznělo, že farníci jako by rozvedeným vyčítali, že nebyli silnější, že měli vše zvládnout jinak a líp. K tomu ale oni dodávali, že situace už byla nad jejich síly,“ shrnul své dojmy z přednesených svědectví arcibiskup Josef Nuzík, který každého z účastníků osobně přivítal, zajímal se o jejich příběh a s přítomnými hovořil také během přestávek.
Různé cesty k Bohu
Právě naslouchání bolestem těch, kterým život v manželství a rodině ztroskotal, je přitom podle něj prvním krokem, jak jim nabídnout pomoc. „Sami rozvedení vnímali možnost takového setkání s velkým vděkem a ocenili, že i když se církev péči o jednotlivce po rozvodu věnuje už desítky let, nyní je to poprvé, co se s nimi počítá v rámci jejich nových párů,“ uvedl arcibiskup Nuzík a dodal, že také proto k účasti na setkání pozval i kněze, aby sami slyšeli svědectví rozvedených.
Možnost naslouchat zkušenostem rozvedených ocenil i jeden z moderátorů akce P. Vítězslav Řehulka z Ostravy. „Myslím, že jsme prožili skutečně synodální setkání, kde se nehledaly právní cesty, jak něco jde nebo nejde, ale kde pastýři naslouchali svěřeným lidem a poznávali, co je trápí,“ řekl a dodal: „V samotných svědectvích mě zaujalo, kolik různých cest k Bohu lidé nacházejí. I když nemůžou přijímat Ježíše v eucharistii, nacházejí ho ve službě farnímu společenství i v samotné bolesti z rozpadu manželství, kdy přesto cítili Boží přítomnost.“
První krok na společné pouti
Řeč během celodenního setkání v Arcibiskupském paláci přišla také na přijímání svátostí. „Odpovídal jsem, že toto setkání je první krok na společné cestě: chci, aby se kněží naučili doprovázet rozvedené a nově sezdané páry, kterým chybí individuální duchovní setkání, a aby právě oni byli garanty jejich individuálního růstu a přístupu ke svátostnému životu, jak po tom volá také papež František v Amoris laetitia,“ zmínil arcibiskup Nuzík a dodal: „Také proto jsem při mši svaté zvolil formulář z jubilejního roku, jehož motto zní ‚Poutníci naděje‘: podnikli jsme dnes první krok na společné pouti v naději, že lidé po rozvodu znovu najdou místo v církevním společenství a toto společenství jim bude oporou.“
Další kroky pak podle něj vyplynou z odpovědí na dotazník, který účastníci na závěr vyplňovali. „Ptali jsme se na to, jak setkání vnímali, co jim při něm chybělo a co očekávají od církve. Nyní čekáme na výsledky dotazníku a podle něj na arcibiskupství naplánujeme další kroky,“ uvedl olomoucký arcibiskup.
K některým konkrétním nápadům ale sobotní setkání vede už teď. „Rádi bychom navázali například pořádáním seminářů na téma střídavé péče, kdy si dítě musí zvykat nejen na dvě domácnosti a dvě školy, ale také na dvě různá farní společenství,“ říká jeden z organizátorů setkání a také vedoucí arcidiecézního Centra pro rodinný život Antonín Černý a dodává: „Přemýšlíme také o tom, jak pomáhat párům už v době rozvodu nebo krátce po něm a jak je vést k narovnání vztahů s bývalým partnerem a vyrovnání se s minulostí.“