S velvyslancem Václavem Kolajou o novoročním projevu Svatého otce

Setkání papeže s diplomatickým sborem představuje tradičně podrobný přehled významných témat naší současnosti. V této chvíli udržuje Svatý stolec diplomatické vztahy se 183 státy, ke kterým je třeba připočítat Evropskou unii a Suverénní řád maltézských rytířů. 87 velvyslanců při Svatém stolci sídlí v Římě. V audienční síni Lodžie požehnání se jich však včera sešlo daleko víc, aby si vyslechli novoroční projev papeže Františka, ke kterému se nyní vrátíme v rozhovoru s velvyslancem České republiky při Svatém stolci, Václavem Kolajou.

V čem se letošní setkání diplomatického sboru s papežem Františkem lišilo od minulých let?

V době před vypuknutím pandemie pronášel papež svá novoroční poselství pro diplomatický sbor v Královském sále Apoštolského paláce, kde se také s diplomaty i osobně pozdravil, a následně se přecházelo do Sixtinské kaple na společné fotografování papeže a představených Státního sekretariátu Svatého stolce s velvyslanci. V loňském roce došlo vlivem přísných opatření proti šíření koronaviru k několika podstatným změnám - projev papež přednesl v Lodžii požehnání, kde se nachází i slavný balkon, z něhož papežové žehnají Městu a světu, nepořizovala se společná fotografie a pozvánku dostali pouze vedoucí diplomatických misí, s nimiž se papež osobně pozdravil. Letos papež pronesl projev opět v Lodžii požehnání, velvyslanci si s sebou mohli vzít i své choti a kolegy z velvyslanectví zapsané v diplomatické listině, pořizovala se společná fotografie v Sixtinské kapli, z programu však byl vyřazen blok krátkých osobních setkání velvyslanců se Svatým otcem.

Papež se ve své promluvě dotkl široké škály palčivých témat současnosti. Co z jeho reflexe považujete za zvláště významná pro naši zemi a pro Evropu?

Papež ve svém projevu vyzdvihl Evropskou unii jako cenný vzor pro řešení globálních výzev, a to pro její schopnost vyjednávat a hledat společná řešení. Zároveň jí adresoval - i pod vlivem prosincové apoštolské návštěvy v Řecku - silný apel, aby prokázala vnitřní soudržnost při řízení migrace, podobně jako jej našla při řešení následků pandemie. Těch významných námětů bychom ale v papežově reflexi našli mnoho - v částech věnovaných pokračující pandemii, krizi multilaterální diplomacie a všeobecného poklesu důvěry v mezinárodní instituce, válečným konfliktům a vážným krizím v různých částech světa nebo v pasážích, v nichž papež burcoval proti bezskrupulóznímu obchodování se zbraněmi. A asi bychom si i v naší zemi měli vzít něco též ze závěrečných myšlenek proslovu Svatého otce, které už zazněly v jeho poselství k 55. Světovému dni míru, a sice že vzdělání by nemělo být vnímáno jako náklad, nýbrž jako nejlepší možná investice, že by technologie - přes svou nespornou užitečnost - neměly nahrazovat skutečné lidské vztahy a že by práce měla být vnímána jako nepostradatelný faktor při budování a zachovávání míru a lidské důstojnosti.

Před Vánoci byla v Česku jmenována nová vláda, vzešlá z podzimních voleb. Promítne se tato změna do vztahů mezi Českou republikou a Svatým stolcem?

Věřím, že příchod nové vlády přinese novou kvalitu vztahů mezi naší zemí a Svatým stolcem. Velmi povzbudivým signálem v tomto směru je skutečnost, že nová vláda ve svém programovém prohlášení, které bylo zveřejněno minulý pátek, deklaruje, že bude rozvíjet dialog se Svatým stolcem, podnikne kroky ke sjednání nové smluvní úpravy vzájemných vztahů a zasadí se o její ratifikaci. Myslím, že je v zájmu naší země udržovat se Svatým stolcem dobré a přátelské vztahy a rozvíjet s ním dialog na bilaterální i multilaterální úrovni. Papež je hlavou nejen nejmenšího státu světa, ale také cca 1,3 mld. lidí na této planetě hlásících se ke katolické církvi. Svatý stolec je významným světovým hráčem v řadě globálních témat, zejména v otázkách míru, integrálního lidského rozvoje, svobody vyznání, mezikulturního a mezikonfesijního dialogu, kulturní identity či humanitární pomoci. Jsem proto rád, že vláda zájem o rozvoj vztahů se Svatým stolcem deklaruje, a jsem připraven být jí v tomto ohledu maximálně nápomocný.

Během návštěvy českých a moravských biskupů ad Limina zaznělo z papežových úst několik narážek na možnou cestu do naší země. Přestože kontext byl spíše odlehčený, myslíte, že je taková návštěva reálná?

Papež František pozvání k návštěvě v naší zemi obdržel od nejvyšších představitelů našeho státu a církve už několikrát, ostatně v prosinci jsme předávali blahopřejný telegram pana prezidenta k 85. narozeninám Svatého otce, v němž je pozvání k návštěvě v naší vlasti zopakováno. Byl bych samozřejmě moc rád, kdybychom papeže u nás v dohledné době uvítali. Věřím, že pokud vládou proklamovaný zájem ohledně rozvíjení dialogu s Vatikánem začneme realizovat, šance na cestu Svatého otce do Česka výrazně zvýšíme.