S královéhradeckým generálním vikářem o finančním výhledu do budoucnosti

Mons. Jan Paseka přibližuje, jak se diecéze staví na vlastní nohy a učí se být ekonomicky nezávislou.

Od roku 2030 přestane stát přispívat na platy duchovních. Jakou máte strategii, aby královéhradecká diecéze zvládla dobře hospodařit i poté?

Předpokladem dlouhodobě udržitelného financování diecéze je vytvoření majetkové základny, z jejíhož výnosu bude církev financována v současné době i v budoucnu. Podstatnou součástí této majetkové základny jsou investice z prostředků vyplácených finančních náhrad. Tyto prostředky tedy není možné použít v provozním financování, ale je nutné je investovat a vytvořit tak výše zmíněnou majetkovou základnu. Teprve výnosy z této základny budou sloužit pro provozní financování. Součástí našeho systému hospodaření je i směrnice o tom, že se diecéze nemá zbavovat majetku s výnosovým potenciálem, a pokud už výjimečně tato situace nastane, pak je povinností nahradit tento majetek jiným s obdobným výnosovým potenciálem.

Jaké investiční projekty ukázaly jako vhodné?

Součástí investičních projektů je jejich diverzifikace do různých skupin tak, aby byla zaručena stabilita a předvídatelnost výnosů těchto investic. Hlavní oblasti našich investic – nákupy zemědělských a lesních pozemků, nákupy domů a ostatních nemovitostí včetně developerského projektu, finanční investice (především do Investičního fondu Římskokatolické církve). Z logiky diverzifikace a různých typů investic plyne i rozdílná úroveň výnosů podle rizikovosti nebo typu investice.

Počítáte i s nějakými úsporami? Zavádíte některé už nyní?

Biskupství přistoupilo již v minulosti ke kategorizaci kostelů a far na území diecéze. Smyslem je rozdělení na objekty, které jsou nutné k pastoraci a k zachování sítě far pro hlavní poslání církve. Důsledkem bude optimalizace počtu kostelů a far tak, aby diecéze byla schopna tyto objekty udržovat a opravovat. V současné době řešíme – tak jako i všichni ostatní – především energetickou náročnost objektů v souvislosti s vysokými cenami energií. Důsledkem současné situace bude pravděpodobně snaha o úspory ve spotřebě energií včetně změny způsobu vytápění a instalace dalších energetických zdrojů.

Bude podle vás nutné i větší finanční zapojení věřících? 

Vzhledem k počtu věřících v naší diecézi by nárůst sbírek nebo darů o stokoruny u všech praktikujících znamenal nárůst zdrojů pro financování o jednotky milionů Kč. Pokud by se situace s cenami energií v dohledné době nevrátila na rozumnou úroveň, bude zapojení věřících například formou jednorázových účelových sbírek jednou z možností, jak tuto situaci zvládnout. Na druhé straně chápu, že někteří lidé jsou také ve velmi svízelné situaci a řeší, jak přežít.