S germánskou královnou středověkou Evropou

Českobudějovický spisovatel Jiří Šesták nabízí ve své novince Kristus jde na sever napínavé počtení, ale i historické poznání a zamyšlení nad nesamozřejmými cestami víry.

Odkud do českých zemí přišlo křesťanství a co s sebou misionáři přinesli? Vedle misií ze Západu i Východu, jejichž představitele si každoročně připomínáme, tu byly už před 9. stoletím další postavy, které k nám pomohly pronikat křesťanství. Jednou z nich byla poslední markomanská královna Fritigil (4.–5. st.), která si dopisovala s milánským biskupem Ambrožem, a dokonce se za ním vydala na cestu za poznáním pramenů pravé víry, na níž by mohla budovat svou říši.

Právě tomuto tématu se nyní věnuje divadelník, pedagog a spisovatel Jiří Šesták. Románu Kristus jde na sever dal podtitul Historický román o prvních dotecích našich zemí s křesťanstvím za vlády královny Fritigil. V knize, kterou na cestu vyprovázejí Mons. Tomáš Halík, filozof Václav Němec a teolog Karel Skalický, zúročuje vlastní literární talent, ale i cestovatelské výpravy do míst, kudy královna Fritigil se svým doprovodem před stovkami let putovala do Milána a po čase zase zpátky domů, k nám.

Divoké 4. století, charakteristické kmenovými válkami, vnitřním pnutím a postupnou erozí Římské říše, je podivuhodným způsobem kultivováno novou vírou v jakéhosi Ježíše, jehož církev se dynamicky rozrůstá napřed v centru, později v širším okruhu římského impéria. Oproti polyteismu s nespočetným množstvím bohů a bůžků nabízí křesťanství naprosto jiné východisko i hodnoty, které jsou pro ty, kdo celý život zacházejí s mečem, zprvu jen stěží pochopitelné. Autor ukazuje, jak se po prvotním přijetí víry změnilo válečné „v Kristu zvítězíme nad druhými“ spíš na „v Kristu zvítězíme sami nad sebou“. To se projeví v každodenním životě a v tom, na co budou vládci Římské říše i královna Fritigil klást stále častěji důraz.

Královnu, jejího chotě a syna zastihujeme na počátku příběhu ve strašné bitvě, v níž jde jejímu kmeni o přežití a ve které zvítězí. Fritigil, která historicky přijala ariánské křesťanství, si začne uvědomovat, že by se ráda ve víře zorientovala za pomoci některé autority v církevní obci i společnosti. Vymění si dopisy s biskupem Ambrožem a rozhodne se vydat na cestu poznání, která ji, její rodinu a doprovod zásadně promění. Všechno, co na své pouti vidí, je nové, jiné, cizí, a přesto přitažlivé. Fritigil je svědkyní konce pohanských kultů, jejichž chrámy postupně chátrají nebo je církev přestavuje na kostely. A stejně jako ona prochází proměnou všichni, s nimiž se setkává. Není to tak dávno, kdy pro víru umírala sta a sta mučedníků ani kdy se potom křesťanství stalo hlavním náboženstvím říše. Fritigil vidí, že to, pro co se rozhodla a co by ráda přivezla domů, už proměňuje svět.

Jiří Šesták nás ve svém románu bere na cestu přes Alpy vstříc Aquilei a Milánu, kde svatý Ambrož čeká na Fritigil, aby jí předal vzácnou relikvii. Nebylo by fér, kdybych prozrazoval, co všechno družinu markomanské královny na její cestě potkalo. Návrat na naše území se jí nicméně podařil. A předtím se čtenář zamyslí nad věcmi, které jsou i pro nás životně důležité.

Jiří Šesták: Kristus jde na sever (Kant 2024)