Prefekt Dikasteria pro komunikaci na letošním světovém kongresu Signis v Soulu prohlásil: „Jediný způsob, jak reagovat na výzvu technologie, je nepovažovat ji za modlu“.
Jsou věci, které technologie nemohou nahradit. „Jako je například svoboda. Jako je zázrak setkání mezi lidmi, překvapení z nečekaného, obrácení, jiskra vynalézavosti, nezištná láska“, prohlásil Paolo Ruffini na světovém kongresu katolické sítě Signis, mezinárodního sdružení katolických profesionálů v oblasti komunikace. Akce, která je letos zaměřena na téma „Mír v digitálním světě“, probíhá v Soulu až do 19. srpna. Právě jihokorejská metropole se chystá jako první město překročit hranici metaverza a zefektivnit své služby.
Prefekt Dikasteria pro komunikaci připomněl, že technologie, která je plodem lidské vynalézavosti, dnes umožňuje telekonference, telemedicínu, či elektronický obchod, které byly ještě před několika desetiletími nemyslitelné. Zdůraznil však, že paradoxem dnešní doby je, že jsme hyperpropojení a zároveň osamělí. „Problém je právě zde. Když už neexistuje komunikace, ale pouze spojení“, zdůraznil. V takovém případě „si musíme klást otázky, provést osobní a kolektivní zpytování svědomí“ a zodpovědět si, jak je možné být zároveň hyperpropojený a strašně osamělý? Co chybí v našem propojení, aby se tato osamělost vyplnila? „Jediný způsob, jak reagovat na výzvu technologie“, řekl Paolo Ruffini, „je nepovažovat ji za modlu. Ale také ji nedémonizovat. Nevěřit, že je pověřena úkolem vykoupit lidstvo. Ale také si nemyslet, že na ní závisí jeho zánik“.
Paolo Ruffini také připomněl, že v roce 2014 v právě v Jihokorejské republice papež František při setkání s mladými lidmi ve svatyni Solmoe v odpovědi jedné dívce zdůraznil, že „štěstí se nedá koupit“. „A když si koupíte štěstí, dodal papež, pak si uvědomíte, že je pomíjivé... Štěstí, které se dá koupit, netrvá dlouho. Jen štěstí z lásky přetrvává“. „Konzumerismus“, pokračoval Paolo Ruffini, „vyměňuje krátkodobé uspokojení za hlubší a trvalejší štěstí. Víme, že nejsme jen spotřebitelé a že pouze vztah, vztah založený na lásce, nás může učinit méně osamělými, může trvat a může nás učinit šťastnými. A láska“, poznamenal prefekt Dikasteria pro komunikaci, „je založena na této nejvyšší křehkosti, která spočívá v pocitu potřeby milovat, milovat a být milován, dávat a darovat se. Zde je kořen veškeré komunikace. Proto samotné spojení nestačí“.
Paolo Ruffini se ve svém projevu dále zaměřil na komunity na sociálních sítích Jak napsal papež František ve svém poselství k 53. Dni sdělovacích prostředků, tyto sítě nejsou automaticky synonymem pro komunitu: „příliš často je jejich identita založena na opozici vůči druhým, vůči těm, kteří jsou skupině cizí“. „Příliš často je definuje to, co rozděluje, a nikoli to, co spojuje. Dává se prostor pro podezírání a ventilaci nejrůznějších předsudků (etnických, sexuálních, náboženských a dalších).“ „A to, co by mělo být oknem do světa, se stává výkladní skříní, v níž se projevuje vlastní narcismus.“
Výzvou dobré žurnalistiky, která je i výzvou kladenou sdružení Signis, je „najít nové způsoby nové komunikace“, kontaminovat žánry a jazyky „zaměřením na dialog, nikoli na marketing myšlenek, na inteligenci jako morální kategorii, nikoli na fanatický moralismus davu“. „Je zapotřebí kreativity, jak nedávno řekl papež v Quebecu, abychom se dostali k lidem tam, kde žijí, a našli příležitosti k naslouchání, dialogu a setkání. Musíme se vrátit k podstatě a nadšení ze Skutků apoštolů. Katoličtí komunikátoři, katoličtí novináři, všichni muži a ženy dobré vůle, kteří se angažují na obtížné a velké frontě, kterou je komunikace, mohou být protagonisty nového humanismu, ztělesněného v aktivních a participativních komunitách, příkladem nové myšlenky občanství“.
Osobní setkání, virtuální konference o používání médií, včetně sociálních médií. K tomuto horizontu směřuje práce letošního světového kongresu Signis. „Používání digitálních médií, zejména sociálních médií“, uvádí se v poselství, které papež František zaslal v červenci před zahájením tohoto kongresu, „vyvolává velké množství závažných etických otázek, které vyžadují moudrý a prozíravý úsudek ze strany komunikátorů a všech, kterým jde o autenticitu a kvalitu lidských vztahů. Někdy a na některých místech se mediální stránky stávají místem toxicity, nenávistných projevů a falešných zpráv. Při řešení této výzvy může Signis sehrát důležitou roli prostřednictvím mediální výchovy a sítě katolických médií a bojem proti lžím a dezinformacím“.