Olomouc – Setkávání, sdílení a společenství. S tímto záměrem zamířily 18. června na olomoucký Svatý Kopeček téměř čtyři stovky poutníků. Ti si v rámci tradiční Romské pouti vychutnali bohatý program včetně mše svaté, hudby a tance. Motivem letošního ročníku byla slova svatého Josefa Pháripena čaj tuke den zor, te džas dur (Těžkosti ti mohou dát sílu jít dál). Mši svatou celebroval Mons. Václav Malý.
Letošní čtyřiadvacátý ročník Romské pouti odstartovala mše svatá, kterou sloužil ve svatokopecké bazilice Navštívení Panny Marie Mons. Václav Malý, titulární biskup marcelliánský a pomocný biskup pražský, spolu s P. Pavlem Ryšavým a P. Jiřím Cahou. „Tématem byly těžkosti svatého Josefa. Ten měl své sny a představy o jednoduchém životě v manželství, ale nakonec musel bojovat s řadou těžkostí a problémů. Naučil se překonávat překážky. To může být Romům blízké,“ nastínil salesiánským kněz P. Jiří Caha z Ostravy, pro kterého šlo již o desátý ročník.
„Je důležité být pokorný, odolný a stavět se překážkám čelem. To je výzvou pro každého člověka,“ dodal. Po mši svaté následoval prostor pro setkávání a prezentace skupin poutníků. Na pozadí dynamické hudby a barvitých tanečních vystoupení se představily komunity z Ostravy, Přerova nebo Brna. „Naším cílem bylo, aby se setkávali Romové a lidé zabývající se pastorací Romů. To se nám podařilo. Nechtěli jsme oslovit širokou veřejnost, ale spíše specifickou skupinu,“ nastiňuje jedna z organizátorek akce Ludmila Gottwaldová.
Podle Gottwaldové byla letošní Romská pouť více duchovně zaměřená než v předchozích letech. „Chtěli jsme, aby kněží a pan biskup chodili mezi lidmi a vzájemně si naslouchali. A to se povedlo na výbornou,“ doplňuje s tím, že událost atmosférou i mírou sdílení překonala minulé ročníky. „V posledních letech na rozdíl od kvantity počtu účastníků preferujeme duchovní rozměr společného setkávání,“ potvrzuje ředitel Charity Olomouc Petr Prinz s tím, že jde o správný směr.
Čtyřiadvacátý ročník Romské pouti, která se koná nepřetržitě od roku 1998, podle něj ukázal, že letitá duchovní akce má stále smysl. „Když z něčeho uděláme tradici, stáváme se zodpovědnými za to, že dobré skutky budou pokračovat. Žijeme v době neustálých změn a potřebujeme věci, kterých se můžeme chytit. To je klíčové obzvláště pro Romy, kteří mohou skrze tuto událost zažívat důležité duchovní společenství,“ zakončil Petr Prinz.
Tobiáš Czekaj, Charita Olomouc