Rok charitní pomoci uprchlíkům z Ukrajiny na území plzeňské diecéze

Rok po invazi ruských vojsk na Ukrajinu byl pro Charitu rokem služby a překonávání mnohých výzev. Charita na území Diecéze plzeňské okamžitě začala pomáhat lidem, kteří kvůli válce opustili své domovy a hledali bezpečný azyl.

Náročnost služby těmto potřebným vyplývala i z jejich množství. Do Plzeňského kraje, který se spolu s Karlovarským krajem rozkládá na území diecéze, totiž přišlo nejvíce uprchlíků v přepočtu na obyvatele. Od spontánní pomoci prostřednictvím materiálních a potravinových sbírek podporovaných velkou solidaritou české společnosti přešly některé charity vybavené dostatečným zázemím v průběhu roku k systematické pomoci, jejímž cílem je dobrá integrace uprchlíků do české společnosti.

Humanitární pomoc a solidarita české společnosti

První měsíce se nesly zejména ve znamení masivní humanitární pomoci, kterou uprchlíci vyčerpaní náročnou cestou potřebovali bezprostředně po příjezdu. K jejímu pokrytí v prvních zhruba dvou až třech měsících od začátku konfliktu vystačily více méně sbírky potravinové a materiální pomoci, konané v obcích a městech, ať už místními úřady, spolky či charitami a dalšími pomáhajícími organizacemi. Významnou pomocí byly také dary firem. Velkou oporou pro zásobování Humanitárního skladu Diecézní charity Plzeň byla Potravinová banka Plzeň.

Vlastní materiální sbírku vyhlásila například Oblastní charita Klatovy, Farní charita Horšovský Týn, Oblastní charita Ostrov či Diecézní charita Plzeň. Farní charita Karlovy Vary se spolu s dalšími organizacemi podílela na vzniku Centrálního humanitárního skladu v Karlových Varech.

Klíčové bylo zajistit uprchlíkům teplé nápoje a základní potraviny, které umožňovaly okamžitou spotřebu, důležité bylo vybavit je pro první dny karimatkami, dekami a spacími pytli. Například Terénní krizová služba Diecézní charity Plzeň zavážela nápoje a balené potraviny do pracoviště Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra v Jagellonské ulici v Plzni, kde se v prvních týdnech vytvářely rozsáhlé fronty uprchlíků čekajících na vízum. Pomoc s vyplňováním žádostí o pobyt, tlumočení a sociální poradenství zde zároveň poskytovali pracovníci Poradny pro cizince provozované taktéž diecézní charitou. Poradna zde pro děti uprchlíků také zřídila dětský koutek s dohledem dobrovolníka s pedagogickým nebo zdravotnickým vzděláním.

Potřeby uprchlíků, typicky matek s různě starými dětmi a seniorů, se po nalezení alespoň dočasného ubytování začaly brzy proměňovat. Bylo třeba jim zajistit například základní kuchyňské potřeby, zájem byl také o peřiny či dětské kočárky. Lidé, kteří přišli třeba jen s jedním zavazadlem, nyní potřebovali doplnit své ošacení, totéž se týkalo oblečení a potřeb pro děti. Zájem byl i o další vybavení do domácností, které mohly ve větší míře poskytovat charity vybavené sklady nábytku – například Oblastní charita Ostrov či Diecézní charita Plzeň.

Přibližně od začátku května minulého roku začala materiální podpora veřejnosti ustupovat a Charita musela hledat jiné zdroje, které by humanitární pomoc tak velkému počtu příjemců dokázaly zajistit. Dotace poskytly orgány státní správy i nadační fondy a soukromé společnosti.

Za rok od invaze ruských vojsk na Ukrajinu poskytly charity na území Diecéze plzeňské potravinovou pomoc přes 25 tisícům uprchlíků, větší části z nich opakovaně. Více než 15 tisícům příchozím byly jednou nebo opakovaně vydány balíčky hygieny. Více než 11 tisícům ukrajinských občanů byla charitami poskytnuta materiální pomoc jako například ošacení, deky, potřeby na vaření a další vybavení do domácnosti.

Asistence, tlumočení, kurzy češtiny a integrační aktivity

Okamžitá humanitární pomoc byla však jen začátkem celkové podpory válečných uprchlíků z Ukrajiny. Tito lidé potřebovali asistenci při vyřizování pobytových záležitostí, ale i pracovněprávních věcí, pomoc při jednání na úřadech, sháněli ubytování, lékaře, místa ve školách a školkách pro své děti, potřebovali si najít práci. Pro vyjednání těchto záležitostí však nebyli jazykově vybaveni a také jim chyběla orientace v našich úředních postupech.

Na území Plzeňského a Karlovarského kraje zajistily charity za rok od invaze asistenční službu, tlumočení či doprovod do instituce více než 30 tisícům ukrajinských uprchlíků. Nejvíce v Plzni, ale také například v Klatovech či Rokycanech. Téměř 650 ukrajinským občanům bylo Poradnou pro cizince Diecézní charity Plzeň poskytnuto individuální odborné poradenství. Téměř čtyřem stovkám uprchlíků z Ukrajiny Charita pomohla s hledáním ubytování a 250 ukrajinským klientům pomohla také s hledáním zaměstnání.

Mezi uprchlíky byl od začátku zájem o jazykové kurzy češtiny, potřebovaly je i jejich děti pro zvládání nároků školní docházky. Pravidelné kurzy pro občany z Ukrajiny jsou uskutečňovány v komunitním centru Dotek Oblastní charity Klatovy a v Komunitním centru Diecézní charity Plzeň. Vedle jazykového vzdělávání zde připravila diecézní charita pro uprchlíky také další adaptační a integrační aktivity. Jsou předpokladem pro hladkou integraci ukrajinských občanů do české společnosti, seznamují je s naší kulturou, ale i mnoha praktickými záležitostmi každodenního života v Česku, případně přímo v místě bydliště. Díky nim se zároveň vytvářejí přátelské vazby jak mezi uprchlíky, přicházejícími z různých částí Ukrajiny, tak mezi uprchlíky a místními českými občany. Při setkáních pro matky s dětmi a pro mladistvé je zajištěna psychologická podpora. Pro malé děti je po dobu vzdělávání maminek připraven program s komunitním pracovníkem v dětském koutku.

Za uplynulý rok prošlo na území plzeňské diecéze různými integračními aktivitami organizovanými charitami přes 700 ukrajinských občanů, více než 260 z nich absolvovalo i některý z bezplatných jazykových kurzů češtiny. Více než tisíci ukrajinských dětí poskytly charity balíček školních pomůcek.

Navýšení kapacit pomoci

První měsíce krize na Ukrajině byly zkouškou charitní služby potřebným. Například charitní Humanitární sklad v Plzni, jenž byl sběrným místem pro potravinovou a materiální sbírku a zároveň místem výdeje pomoci,  nezavíral několik týdnů ani o víkendech.

Díky dotacím a grantům mohly být rozšířeny řady lidí, kteří se v Charitě na pomoc uprchlíkům specializují. Přijati byli čtyři pracovníci na hlavní pracovní poměr. Jde o integrační pracovníky hovořící ukrajinsky či rusky a koordinátora humanitární pomoci. Dalších dvacet osob bylo zaměstnáno na dohodu o provedení práce nebo pracovní činnosti, šlo zejména o výpomoc s tlumočením nebo o práci v plzeňském Humanitárním skladu. V Plzni díky vícezdrojové finanční podpoře mohlo také vzniknout nové Komunitní centrum, které se věnuje integračním a vzdělávacím aktivitám.

Pomoc Charity válečným uprchlíkům z Ukrajiny má i svou ekonomickou stránku. Celková výše nákladů pro Diecézi plzeňskou byla vyčíslena na 9,73 milionů korun. Více než polovinu tvoří přímá pomoc pro uprchlíky. Jsou zde započteny například náklady na potraviny ve výši téměř 1,5 milionu korun, další necelý milion korun byl uplatněn na pořízení hygieny, léků, nábytku a domácích potřeb. Poukázky na potraviny, drogerii či léky, vydávané uprchlíkům od podzimu 2022, přišly na skoro 1,9 milionu korun. Na cílenou finanční výpomoc v nouzi ověřenou sociálním šetřením bylo využito 110 tisíc korun. Z dalších nákladů byly nejvyšší složkou mzdové výdaje. Ty byly uplatněny na úvazky nových pracovníků, platby za přesčasy stávajících pracovníků a dohody o provedení práce nebo pracovní činnosti v době nutného posílení personálních kapacit, a to v celkové výši 3,113 milionu korun.

Uvedené výsledné číslo za rok pomoci by bylo mnohem vyšší nebýt obrovské štědrosti české veřejnosti a mnoha zapojených organizací veřejného i soukromého sektoru a jejich často velice objemných příspěvků do humanitárních sbírek nebo významných finančních darů. Svou těžko vyčíslitelnou hodnotu má i čas, který pomoci věnovalo na 160 dobrovolníků.