Renovabis: "Musíme být připraveni na příliv uprchlíků"

Thomas Schwartz, výkonný ředitel Renovabis, organizace katolické církve v Německu pro pomoc východní Evropě, poskytl během své návštěvy Vatikánu minulou středu Vatikánskému rozhlasu rozhovor jen několik hodin před začátkem války na Ukrajině.

Vatikánský rozhlas: Papež František ve středu při generální audienci vyzval k modlitbě a postu za mír na Ukrajině, zejména na Popeleční středu. Jak Renovabis na tuto výzvu reaguje?

P. Thomas Schwartz: Jsme vděční za tuto iniciativu Svatého otce. K takovému výročí vyzval již 26. ledna a my jsme tehdy společně s mnoha partnery v Německu uskutečnili celonárodní ekumenickou akci na okraj Mnichovské bezpečnostní konference. Iniciativu ekumenické modlitby za mír přijalo také velmi mnoho lidí.

Nyní se jí budeme znovu zabývat a pokusíme se tuto výzvu k modlitbě a postu - protože jde o obojí - předat například na naší domovské stránce.

Vatikánský rozhlas: Papež zároveň apeluje na všechny politické představitele, aby zpytovali své svědomí a dali stranou osobní zájmy. Není to poprvé, co to řekl - do jaké míry jsou tyto výzvy účinné?

P. Thomas Schwartz: "To nedokážu říct. Přinejmenším v Německu vidíme, že mnozí odpovědní lidé v politice dnes bohužel musí přiznat (a to velmi zkroušeně), že zahraniční politika posledních let zjevně nebyla korunována úspěchem. Že všechny pokusy přesvědčit Putina, aby se omezil na mírovou cestu vyjednávání, na diplomatický způsob vzájemného jednání, selhaly. A že sankce - jasné sankce, které jsou bolestivé i pro nás všechny - jsou nyní skutečně nezbytné."

Vatikánský rozhlas: Když se podíváme na situaci lidí na místě, co vám hlásí vaši projektoví partneři?

P. Thomas Schwartz: "Na jedné straně určitý klid, protože musíme mít vždy jasno: Válečný stav není nic nového. Již více než osm let žijí lidé v kontaktní zóně, tedy na této zdánlivé hranici mezi okupovanými a neokupovanými územími na východě Ukrajiny, ve válce. Osm let museli lidé žít s násilím, bombovými útoky a granátovými útoky jako s každodenní součástí svého života. To samozřejmě platí zejména pro děti, které jsou zde jako zranitelné skupiny největšími oběťmi. Na válku jsou už skoro zvyklí! Na druhé straně ovšem nyní panuje neuvěřitelně velký strach, a to takovým způsobem, že se může stát realitou nejen každodenní hrozba, ale i ztráta domova v důsledku války."

Vatikánský rozhlas: Jak tam pomáháte?

P. Thomas Schwartz: "Pomáháme mnoha různými způsoby. Společně s našimi partnery, například s Caritas na Ukrajině, jsme již vytvořili možnosti mobilních kuchyní pro přijímací střediska pro uprchlíky, ale také jsme již několik let na cestách, abychom podpořili tyto zranitelné skupiny, které jsou obzvláště postiženy situací, která tam již léta existuje - staré, opuštěné lidi v této kontaktní zóně; děti, které vykazují problémy s chováním, které již nemohou navázat dobré mezilidské vztahy - sociálně-pedagogickými, psychosociálními službami, s psychology a sociálními pedagogy. To je financováno z našich prostředků. A Caritas na Ukrajině se velmi angažuje, má mnoho stálých i dobrovolných pracovníků, kteří lidem skutečně pomáhají.

Dramatické rozdělení

Vatikánský rozhlas: Jaká je situace na okupovaných územích?

P. Thomas Schwartz: "Samozřejmě o tom můžeme říci jen něco omezeného; na okupovaných územích nemáme tolik kontaktů a ty byly v posledních letech znovu a znovu kontrolovány a omezovány. V tuto chvíli víme, že na jedné straně jsou někteří lidé docela spokojeni s tím, že Putin - Kreml - nyní oficiálně zveřejňuje realitu, která existovala osm let. To je tedy něco, co by se nemělo podceňovat: je také mnoho těch, kteří jsou s tím spokojeni.

Ale je také mnoho těch, kteří nyní vědí - nyní to začíná být tak vážné, že se mezi bývalými sousedy na východě Ukrajiny stříhá ubrus. A že už nebude možné budovat společnou budoucnost v důvěře, ale že se jedni stanou utlačovateli a druzí utlačovanými. A to je to nejdramatičtější, co si lze pro komunitu v oblasti, která bývala jednou zemí, představit."

Vatikánský rozhlas: Co znamená tato eskalace, kterou vidíme každou hodinu, pro Německo a Evropu obecně?

P. Thomas Schwartz: "Na jedné straně, jak jsem řekl, musíme nyní konstatovat, že nakonec musíme hodit přes palubu všechny pokusy najít s Putinem a s Kremlem diplomatickou základnu pro jednání, která by chtěla utvářet budoucnost tohoto regionu na základě důvěry. To samozřejmě není vítáno a není to již možné, i když kanály pro dialog by samozřejmě měly zůstat stále otevřené - alespoň v to máme velkou naději.

Na druhou stranu se musíme pomalu připravit na to, že pokud skutečně dojde k další eskalaci spojené s novými uprchlickými vlnami - na Ukrajině je již jeden a půl milionu vnitřních uprchlíků! - Ukrajina sama, tato země, která bude v té době ve válce a otřesena válkou, to už nebude schopna vstřebat. Pak se budeme muset v evropských státech připravit na to, že budeme muset organizovat nejen krásná slova, ale také důležitá podpůrná opatření ve smyslu přijímání uprchlíků.

Budeme si muset zvyknout, že doba migrační krize přijde znovu. A tentokrát by nám mělo být jasné, že lidé, kteří k nám přijdou, nepřijdou dobrovolně. Že nehledají spásu v Německu, ale že prostě utíkají před katastrofou ve válkou rozvrácené krajině, jako tomu bylo kdysi v 90. letech v bývalé Jugoslávii."

Vatikánský rozhlas: Ruský prezident Putin jako argument pro uznání separatistických republik uvedl mimo jiné také údajné pronásledování pravoslavných křesťanů z moskevského patriarchátu na Ukrajině. Řekl, že ukrajinské vedení cynicky proměnilo tragédii církevního rozkolu v nástroj své státní politiky. Jak tomu rozumět?

P. Thomas Schwartz: Stejně cynicky, jak to řekl. Vždyť právě v takzvaných lidových republikách se toto rozdělení církve neprovádělo. Používat to jako argument pro invazi do těchto zemí je cynické a lživé. Bohužel to musí být řečeno; je smutné, že to musí být řečeno tímto způsobem.

Druhá věc je: Od vyhlášení nezávislosti Ukrajinské pravoslavné církve na Moskevském patriarchátu samozřejmě vzniklo napětí, velké napětí - a mimochodem i vnitropravoslavné napětí obecně. Ale to je jiná věc a Jeho Eminence kardinál Koch by se k tomu měl vyjádřit. Situaci ovšem nutně nezlepšilo ani to, že spolu přestali mluvit i představitelé církve. To je vlastně něco, v co bychom vždycky doufali: aby zástupci křesťanských denominací mohli vyzývat k míru a dialogu. To už bohužel neplatí.

Vatikánský rozhlas: Jak lze na tomto pozadí klasifikovat aktuální poselství, kterým pravoslavný patriarcha Kyril srdečně blahopřál ruskému prezidentovi ke Dni obránce vlasti?

P. Thomas Schwartz: Jsem velmi překvapen a - aniž bych chtěl mluvit za katolickou církev a také ne za Renovabis - osobně velmi zklamán tímto téměř servilním způsobem, jakým se nejvyšší a velmi vysocí církevní představitelé v Rusku opět oddávají vlasteneckému duchu, který byl vždy uplatňován, když šlo o to, aby se lid naladil na válku. V minulosti se tomu říkalo cézaropapismus; jestli to už v tomto případě je tento obraz, který se hodí, to zatím nedokážu posoudit - ale je to velmi smutné, alespoň pro mě, když musím něco takového číst a slyšet."

Vatikánský rozhlas: Pojďme se podívat na Vás: Od října jste jednatelem Renovabis, organizace německých biskupů pro pomoc východní Evropě. Kde jste již zaznamenal akcenty, které byste chtěl během svého funkčního období prosadit?

P. Thomas Schwartz: Především je pro mě důležité objasnit, že nejsme pouze organizací pomoci německých biskupů, ale solidární akcí německých katolíků vůbec. Nejen biskupská konference, ale také Centrální komie německých katolíků (ZdK) je zodpovědná za jmenování šéfa Renovabis, protože historie tohoto díla byla a měla by zůstat historií katolíků, kteří chtějí něco solidárně udělat pro lidi ve středovýchodní Evropě. Proto se Renovabis vždy trochu lišilo od ostatních děl, která působí na církevním poli, protože - aniž bychom chtěli urazit biskupy - byl podporován a iniciován širší základnou.

První měsíce byly samozřejmě poznamenány strukturálními změnami v naší organizaci. Došlo také k některým změnám v organizaci řízení, které iniciovala biskupská konference spolu se ZdK; to bylo třeba nejprve realizovat. Nejprve jsem musel poznat a docenit svůj personál a jsem pozitivně překvapen kompetencí a odborností, se kterou se v tomto podniku setkávám a se kterou se setkávám každý den znovu. Jsem tedy naprosto nadšený z těchto žen a mužů, z nichž někteří se již desítky let věnují dobré věci a snaží se pracovat ve střední a východní Evropě.

Musíme se stát političtějšími. Musíme se snažit, aby byl slyšet hlas křesťanů jako vyslanců lidí ve východní Evropě. Musíme dát jasně najevo, že východní a středovýchodní Evropa je naším sousedem a že se zde nevyžaduje takříkajíc zodpovědnost z dálky, ale zodpovědnost vůči sousedovi: že to jsou hlavní dveře Evropy, pro které pracujeme! A to musí být silněji slyšet i v politice a tam, kde se politika dělá, v Berlíně a Bruselu. Vzhledem k finančním problémům, kterým bude muset církev v příštích letech samozřejmě čelit, pak snad najdeme i nové možnosti financování, abychom mohli pokračovat v plnění tohoto důležitého úkolu.

Jen na Ukrajině bylo za 20 let vynaloženo více než 120 milionů eur

Vatikánský rozhlas: Zmínil jste se o tom - finanční problémy v církvi nejsou jen na obzoru, ale už se začínají projevovat. Jak se to projevilo na financích Renovabis?

P. Thomas Schwartz: Díky Bohu, v posledních letech to nebylo tak špatné, jak jsme se obávali. Němečtí biskupové, tedy Svaz diecézí v Německu, stále podporují Renovabis nemalými prostředky z církevních daní a my jsme jim za to velmi vděční. Tyto peníze však potřebujeme i proto, že jinak bychom nemohli podporovat řadu projektů nejen na Ukrajině, ale také v Chorvatsku, Polsku, České republice, Albánii a mnoha dalších zemích z těchto 29 států, které byly dříve pod komunistickou vládou. Na Ukrajině se nám za posledních 20 let podařilo přinést lidem více než 120 milionů eur a investovat do projektů.....

Musíme se skutečně postarat o to, abychom posílili ochotu obyvatelstva přispívat. Musíme se však také jasněji projevovat ve společnosti a na veřejnosti, aby lidé věděli, co děláme. Do kasičky můžeš něco dostat, jen když předtím pořádně zarachotíš!

Vatikánský rozhlas: Letos je to již třicátý rok, co Renovabis "rachotí". Letošní motto zní " To rád věřím - co může spojit Východ a Západ"; celostátní zahájení se koná 22. května ve Fuldě. Jaké jsou hlavní body letošního roku?

P. Thomas Schwartz: "V první řadě se zaměřujeme na předávání víry, což je samozřejmě jedna z největších výzev, kterým čelíme v Německu, ale i na Východě a Západě. A hledání věrohodných osobností, věrohodných svědků radostné zvěsti, že Bůh je lidem blízko a že lidé mohou mít naději v každé situaci, že víra může hory přenášet a že ve víře lze chodit po vodě. To pak uvidíte také na plakátu kampaně.....

A právě to chceme v příštích měsících přiblížit lidem, a to nejen ve Fuldě, ale samozřejmě také na Katholikentagu ve Stuttgartu."

Otázky položila Christine Seuss, přeložil Petr Vacík.