Ředitelka kralupské Charity: Má práce je službou Bohu

Rovných 20 let existence oslavila letos Charita Kralupy nad Vltavou. Po celou dobu stojí v jejím čele paní ředitelka BARBORA KOVÁŘOVÁ. O své práci říká, že ji vnímá jako poslání. „Dělám to pro Boha, víra bez skutků je podle mě prázdná,“ tvrdí drobná černovláska.

Slyšela stovky příběhů. Některé se jí z paměti už nevymažou. „Před 10 lety jsem asistovala u porodu mentálně postižené ženy. Mladé nezkušené mamince jsme zařídili ubytování v azylovém domě a díky tomu jí chlapečka, o kterého se láskyplně stará, nechali v péči,“ vzpomíná ředitelka. Osobní vztah má také k ženě, kterou před 11 lety potkala na faře v nedalekých Velvarech. Měla tehdy dvě malé děti a rodina byla na dně. Charita ji od té doby podporuje. Maminka dodnes ušla velký kus cesty. Stala se dokonce zaměstnankyní Charity – peče v tréninkové kavárně. Přijala dar víry a nechala se pokřtít. „Musíme na ni stále dohlížet. Nejspíš tu s námi už zůstane. Má své limity a na běžném trhu práce se neprosadí,“ říká Kovářová. 

Než v Kralupech vznikla profesionální Charita, pomáhaly potřebným farnice-seniorky. Vedly šatník, poskytovaly potravinovou pomoc, a navštěvovaly klienty v LDN. Těm četly, chodily s nimi na vycházky a jejich muži chodili holit pánské osazenstvo LDN. Mimochodem právě tahle služba ve středočeském městečku zoufale chybí. 

Začátky profesionální Charity

Profesionální Charita v Kralupech funguje od roku 2002. „Úplně první služba, kterou jsme zřídili, byla pro děti s „klíči na krku“. Tak říkáme školákům, kteří mají formálně domov, ale chybí blízkost rodičů. Já byla tehdy na mateřské, takže logicky moje cílovka byly děti. Spojila jsem pracovní život s tím domácím. Bylo to pro mě nejpřirozenější,“ vzpomíná ředitelka na úplné začátky.

Charita se od té doby několikrát stěhovala a vždy reagovala na aktuální potřeby lidí. Postupně začali poskytovat odborné sociální poradenství, zřídili azylový dům pro matky s dětmi, sociální rehabilitaci a denní centrum pro osoby bez přístřeší. Aby své klientky zaměstnali, otevřeli tréninkovou kavárnu a šicí dílnu. Letos uvolnili prostor pro adaptační skupinu pro předškoláky z Ukrajiny. 

Na sociální bydlení chybí finance

Před sebou mají další velký projekt – sociální bydlení v obci Uhy. Mělo by tam vzniknout 6 bytů pro maminky z azylového domu, které už jsou zralé na samostatný život, ale běžnou cestou nemají šanci byt získat. „Před covidem nám chybělo 6 milionů, dnes už je to víc,“ vypočítává Kovářová. 

Pomoci Charitě může každý: od dobrovolnictví přes darování věcí do šatníku po finanční pomoc. Podpořit lze ale i jen tím, že si dáte kávu a zákusek v tréninkové kavárně v kralupské Riegrově ulici. 

I když práce Barboru Kovářovou baví, i ona musí někde čerpat energii. Tu jí dodávají hory a svatá místa a také tým lidí v Charitě. „Vymýšlíme společně, jak nejlépe klientům pomoci. Každý z nich je individuální a my přemýšlíme, jak jeho problém rozklíčovat a jak ho posunout dál. Jsou k tomu potřeba odborné zkušenosti a zároveň otevřené srdce, které se na každého člověka dokáže dívat s láskou,“ uzavírá Kovářová.

Charita Kralupy nad Vltavou byla založena v roce 2002 a dnes je ve svém regionu nejvýznamnějším poskytovatelem profesionálních sociálních služeb. K jejím službám patří odborná sociální poradna, azylový dům a další služby pro rodiny s dětmi v nouzi. Provozuje také služby na pomoc lidem bez domova. Ročně pomůže bezmála 900 osobám. Tým kralupské Charity zahrnuje 37 pracovníků a desítky dobrovolníků. Organizace ročně hospodaří s 18 miliony korun. K jejím silným stránkám patří sociální podnikání – provozuje šicí a keramickou dílnu, second hand a kavárnu. Charita Kralupy nad Vltavou je součástí celonárodní charitní sítě. Její práce vychází z evangelijního poselství a sociálního učení katolické církve.

Jarmila Lomozová