Putování ke svatému Mauru

Na letošek připadá 20. výročí návratu druhé nejcennější památky v zemi – relikviáře sv. Maura – na zámek Bečov nad Teplou na Karlovarsku, kde byl v 80. letech za dramatických okolností objeven. Od letošní sezony je vystaven v nové interaktivní expozici v tamních Pluhovských domech.

Jedinečná památka – uměleckou hodnotou srovnatelná s českými korunovačními klenoty – pochází z první třetiny 13. století, kdy byla vyhotovena pro benediktinský klášter v belgickém Florennes. Tamní mniši v něm uložili ostatky svatých Maura, Timoteje, Apolináře a Jana Křtitele. Skříňka, tzv. tumba relikviáře je 140 cm dlouhá a přes 60 cm vysoká, dřevěné jádro obklopuje zlatý plášť s bohatou výzdobou dvanácti reliéfů s biblickými a životopisnými výjevy, soškami sv. Maura, Krista a apoštolů a osázený drahými kameny, filigrány a emailovými pásy.

Památka setrvala ve Florennes až do Francouzské revoluce, po ní byl klášter zrušen a relikviář odložen mezi haraburdí ve farním kostele. Roku 1838 jej odkoupil šlechtic Alfred de Beaufort-Spontin a umístil jej v kapli rodinného zámku ve Florennes. Beaufort-Spontinové byli už tehdy majiteli bečovského panství. Sem také na sklonku 19. století relikviář přesunuli Alfredovi potomci. Na konci druhé světové války pak kvůli dobrým vztahům s nacisty museli Beaufort-Spontinové z Československa uprchnout jen s nejnutnějšími potřebami, a rodinnou památku proto důkladně ukryli. Zámek byl poté znárodněn a chátral, až roku 1982 jej navštívil vnuk posledního majitele Christian a ověřil si, že je relikviář stále na svém místě.

Ve spolupráci s americkým obchodníkem Dannym Douglasem se pokusil od československého státu cennost získat, aniž by upřesnil, o jakou památku se jedná. Stát na jednání přistoupil, zároveň však spustil rozsáhlé pátrání se zapojením právníků, StB, kriminální policie i památkářů – a i díky historičce Dagmar Hejdové a kriminalistovi Františku Maryškovi byl konečně relikviář v listopadu 1985 nalezen, a to pod podlahou v bečovské zámecké kapli, spolu s desítkami lahví starobylého vína a koňaku. Tato pátrací akce se pokládá za jeden z největších tuzemských objevů 20. století a poutavě ji zpracovává rozhlasová hra „Akce starožitnost“ z cyklu Historie českého zločinu, dostupná na webu Českého rozhlasu.

Zdevastovaná památka musela projít dlouhou a náročnou renovací: od počátku až podnes je s restaurováním relikviáře spojeno jméno akademického sochaře Andreje Šumbery, na jehož webu svatymaur.cz si lze poklad prohlédnout zblízka a dočíst se řadu fascinujících detailů. Práce obnášely mezinárodní součinnost i nutnost vrátit se ke staletí zapomenutým zlatnickým technikám a postupům. Byly završeny roku 2002 a tehdy se relikviář také vrátil na bečovský zámek a je přístupný zrakům veřejnosti.

Trezorová místnost jako kaple

Nová expozice v Pluhovských domech byla otevřena loni na konci listopadu a jde o prezentaci více než důstojnou. Pochopitelná je přísná ostraha, po bezpečnostní kontrole však návštěvníka čeká doslova duchovní zážitek. Úvod expozice tvoří informační část, která nápaditě a za využití interaktivních prvků seznamuje s historií památky i s jejím putováním po Evropě a sugestivně zpřítomňuje dramatické finále ústící v její znovuobjevení. Využívá panely s texty a fotografiemi, komiksy, videoprojekci, model rozkopané zámecké kaple či detektivovy pracovny i provázkové bludiště.

„Předpokoj“ samotné místnosti s relikviářem je pak věnován kulturně-duchovnímu zakotvení a přesahům této památky. Opět za pomoci více žánrů (komiksů, textů, snímků i ukázek uměleckého řemesla) se zde návštěvníkovi nabízí srozumitelný, a přitom nikterak laciný výklad základů katolické víry i kultu svatých, seznámí se s legendami o čtyřech světcích, jejichž ostatky relikviář ukrývá, i s jinými dobovými relikviáři a vývojem katolické úcty k ostatkům svatých. Je chvályhodné, že v tom autoři expozice mysleli i na děti, takže i ty jsou nyní připraveny na to, co dále uvidí.

Vlastní relikviář je pak vystaven v síni, která je stylizovaná jako kaple. Napomáhá tomu i tichý reprodukovaný zpěv gregoriánského chorálu. Památka v trezorové vitríně uprostřed je sofistikovaně nasvícena a je umožněno prohlédnout si ji z co největší blízkosti. Na zářícím zlatém podkladu lze obdivovat precizně zpracované reliéfy apoštolů s typickými atributy i obdivuhodně umnou výzdobu. Vše je v této místnosti soustředěno k tomuto uměleckému předmětu jako k pomyslnému srdci expozice i celého bečovského zámku. Pro věřícího člověka se pak tento prožitek násobí díky postavě Krista, jehož soška vznešeně trůní v čele památky.

Podívat se pod ruce – nejen – středověkým zlatníkům, včetně těch, kteří zdobili relikviář sv. Maura, pak lze také v Brně. Restaurátor relikviáře Andrej Šumbera spolu s dalšími kolegy ve zdejším Technickém muzeu připravil výstavu Zlaté řemeslo. Potrvá do 18. září.