První papežova řeč v Jižním Súdánu: Přátelé, je čas převést slova v činy

Po soukromých schůzkách s prezidentem a viceprezidenty Jihosúdánské republiky papež František pronesl první veřejný projev této druhé etapy apoštolské cesty, s nímž se obrátil ke státním a občanským představitelům a diplomatickému sboru v zahradě prezidentského paláce. Papež hovořil jako poslední po předchozích projevech prezidenta Salvy Kiira, arcibiskupa z Canterbury a moderátora valného shromáždění Skotské církve.

Salva Kiir ve svém proslovu vyjádřil ochotu obnovit mírové rozhovory v Římě. Prezident Jihosúdánské republiky ve svém pozdravu označil papežovu návštěvu za „historický milník“ a připomněl duchovní obnovu ve Vatikánu roku 2019, při níž František políbil nohy představitelům země a prosil je o mír. Salva Kiir poté oznámil svou připravenost obnovit rozhovory zprostředkované Komunitou Sant'Egidio s opozičními skupinami, které nepodepsaly smlouvu.

"Na počest historické návštěvy Svatého otce v naší zemi a vzhledem k tomu, že jsme rok 2023 vyhlásili Rokem míru, tímto oficiálně oznamuji, že v Římě obnovíve přerušené mírové rozhovory se skupinami odporu. Doufám, že moji bratři z odbojových skupin, kteří nepodepsali mírovou smlouvu, budou chtít s námi vážně směřovat k úplnému míru v naší zemi", zdůraznil jihosúdánský prezident.

Anglikánský primas: Mnozí ztrácejí trpělivost

Anglikánský primas, arcibiskup Justin Welby, však ihned poté v krátkém projevu poděkoval všem, kteří "ještě neztratili naději" v souvislosti s Jižním Súdánem. "Ale na mnoha místech - blízkých i vzdálených - lidé ztrácejí trpělivost s tím, že se nic víc nezměnilo... Když si vzpomenu, jaké sliby byly dány v roce 2019, je mi smutno z toho, co vidím a slyším."

Papež lituje ochromení mírového procesu

Papež navázal na krátké projevy arcibiskupa Welbyho a skotského reverenda Greenshielda. Řekl, že "vystihli volání celého národa", který trpí válkou, chudobou a přírodními katastrofami. "Společně se k vám obracíme a přicházíme k vám a k tomuto lidu ve jménu Ježíše Krista, Knížete pokoje."

Proces usmíření v zemi se zdá být "paralyzován", sliby míru zůstávají "nenaplněny", poznamenal římský biskup. Ti, kdo jsou u moci, by se měli cítit jako "otcové a matky této mladé země", místo aby se chovali jako "páni". Stát patří "všem" a moc má "sloužit společnosti". Země se nesmí "zvrhnout ve hřbitov", ale měla by se "stát kvetoucí zahradou".

"Už žádné krveprolití"

"Již dost bylo krveprolití, konfliktů, násilí a vzájemného obviňování. Zastavme ničení, je čas stavět! Zanechme čas války za sebou a nechme nastoupit čas míru!"

Papež brojil proti korupci ("nečestné peněžní transakce, klientelistické machinace"), vyzval k většímu demokratickému rozvoji země (především k respektování svobody projevu), podpořil více "svobodného prostoru" pro mladé lidi a větší zapojení žen, a to "také do politických rozhodovacích procesů". Kritizoval obchod se zbraněmi; Jižní Súdán potřebuje všechno možné, "ale rozhodně ne další nástroje smrti". Trval na tom, že mírový proces nyní nesmí "upadnout zpět do setrvačnosti".

"Přátelé, je čas převést slova v činy"

"Přátelé, je čas převést slova do praxe. Je čas zvrátit situaci, je čas odhodlat se k naléhavé a nezbytné změně. Proces míru a usmíření potřebuje nový impuls. Je třeba se sjednotit a pokročit v mírové dohodě."

Teprve na konci svého šestistránkového projevu František pochválil svou hostitelskou zemi jako "stejně tak mladou jako milou". Jak sám prohlásil, jeho slova byla "zcela upřímná a přímá", ale požádal posluchače, aby věřili, že to pramení pouze z "náklonnosti a zájmu, s jakým sleduje jejich záležitosti".

"Kéž Pán nebes, který miluje tuto zemi, jí dopřeje novou éru míru a prosperity: Bůh žehnej Jihosúdánské republice!"

V závěru pátečního programu se papež odebral na apoštolskou nunciaturu v Džubě, která jej hostí v době jeho pobytu v Jižním Súdánu a prozatím sídlí v administrativní budově spolu s jinými institucemi. Apoštolský nuncius, který tento úřad zastává také v Keni, sídlí v Nairobi. Brzy však vyroste na severu města budova nové nunciatury, na pozemku vedle semináře, jejíž základní kámen požehnal loni v červenci kardinál Pietro Parolin.