Papežská nadace Církev v nouzi (ACN) vydala u příležitosti Červené středy oficiální zprávu o pronásledování křesťanů pro víru v letech 2020-2022. Jedním z jejích hlavních zjištění je skutečnost, že v 75 % z 24 sledovaných zemí se perzekuce v tomto období prohloubily.
Kdysi vzkvétajícím komunitám hrozí zánik kvůli masové emigraci. Ta je způsobená vícero faktory – od hrozby islamistického fundamentalismu přes diskriminaci křesťanů po ekonomické problémy.
Od založení státu Izrael v roce 1948 se počet křesťanů na palestinských územích včetně Jeruzaléma smrskl z 18 % na necelé jedno procento tamní populace, a to kvůli neutuchávajícímu izraelsko-palestinskému napětí a hospodářským potížím. Jen za poslední dva roky odtud odešlo více než dalších 5 000 křesťanů.
Ještě dramatičtější je exodus křesťanů z Iráku a Sýrie, zvláště během ovládnutí iráckého území Islámským státem v letech 2014-2017. Odliv křesťanů začal už s americkou vojenskou intervencí v roce 2003. Postupně kvůli násilnostem a nestabilitě jich své domovy opustilo více než 100 tisíc. Usadili se většinou v iráckém Kurdistánu, sousedních zemích či zamířili do Severní Ameriky, Austrálie či Evropy.
Odliv křesťanů z Iráku pokračuje bohužel i dnes, navzdory vojenské porážce Islámského státu. V Iráku stále přetrvává ekonomická krize, politická nestabilita, diskriminace a nejistota. Podle hlavy chaldejské katolické církve kardinála Louise Raphaela Sako jde o bezprecedentní exodus. Na počátku 90. let po válce v Perském zálivu se počet křesťanů v Iráku odhadoval na 1 až 1,4 milionu. Dnes je to asi čtvrtina tohoto počtu.
Podobně i v Sýrii, kde od roku 2011 zuří občanská válka mezi režimem prezidenta Bašára al-Asada a povstalci stejně jako ekonomická krize, jsou křesťané nuceni zemi opouštět. Křesťanská komunita, která ještě před rokem 2011 tvořila 10 % populace, klesla pod 2 %.
V sousedním Libanonu je rovněž velká politická nestabilita doprovázená závažnou ekonomickou krizí. Za posledních 30 měsíců obdržela kanadská ambasáda v hlavním městě Bejrútu přes 10 tisíc žádostí o azyl.
Afrika
Represe vzrostly zejména v subsaharských zemích jako Burkina Faso, Niger, Nigérie a Mali. Pohybují se zde islamistické teroristické skupiny, které útočí na státní instituce jako policejní stanice, a ničí nemocnice či školy. Velice často také dochází k únosům křesťanů, kdy teroristé požadují vysoké výkupné. V Nigérii, kde řádí teroristé z Boko Haram, bylo podle zprávy mezi lednem 2021 a červnem 2022 zavražděno 7 600 křesťanů.
V převážně hinduistických a budhistických zemích jako Indie, Barma či Srí Lanka je násilí vůči křesťanům motivované vzrůstajícím náboženským nacionalismem. V Indii bylo za půl roku mezi lednem 2021 a červnem 2022, zaznamenáno 710 násilných činů namířených proti křesťanům. Nejhorší situace je pak tradičně v Severní Koreji, kde jsou náboženská víra a její praktikování už několik desetiletí systematicky potírané.
Ve světle této dramatické situace vyzývá papežská nadace Církev v nouzi věřící ke společné modlitbě zvláště o Červené středě a k symbolickému červenému nasvícení kostelů a dalších budov, které má na pronásledování upozornit.
Zpráva o pronásledování je k dispozici ZDE (v angličtině).
Zdroj: Vatican News, ACN