Pro Boha nikdy nebudeme jen číslem, zdůraznil arcibiskup Nuzík v Dachau

Pozvání olomouckého arcibiskupa Josefa Nuzíka ke dvoudenní pouti přijalo na třicet kněží zejména z olomoucké arcidiecéze a s nimi se na místo bývalého koncentračního tábora vydal také kardinál Dominik Duka a olomoucký pomocný biskup Antonín Basler. V úterý 22. dubna 2025 odpoledne se zde nejprve modlili v kapli Smrtelné úzkosti Kristovy přímo v areálu tábora a poté slavili mši svatou v klášterním kostele Nejsvětější Krve v sousedství.

„S blížícím se výročím konce války chceme vzdát díky těm, kteří tu trpěli a obětovali se za naši svobodu,“ zmínil během modlitby v táboře arcibiskup Nuzík a na otázku, jak věznění kněží mohli všechny hrůzy vydržet, odpověděl: „Nejen se zaťatými zuby, ale hlavně se srdcem, které hořelo láskou.“

Na doklad této lásky také citoval z listů vězněných. „‚Bůh řídí všechno s podivuhodnou moudrostí, my jen hned nevíme, k čemu je to dobré,‘ psal blahoslavený Engelmar Unzeitig čtyři měsíce po svém příjezdu do Dachau své sestře. Představený olomouckého kněžského semináře Kamil Jaroš začínal každý dopis slovy ‚Bůh je láska‘ a jeho kolega ve vedení semináře, Jaroslav Šumšal, říkával: ‚Kdo se neobětuje, nic velkého nevykoná,‘“ zmínil arcibiskup.

Účastníci setkání pak na oltář v kapli Smrtelné úzkosti Kristovy postupně pokládali po jedné svíci za každého kněze, který pocházel z území dnešní ČR a v koncentračním táboře Dachau zemřel. Vedle jmen českých přitom zněla také jména příslušníků národnostních menšin, Němců a Poláků, kteří se pro svou duchovní službu také stali oběťmi nacistické zvůle.

Jméno, ne číslo

Ve své homilii při mši svaté v klášterním kostele pak arcibiskup Nuzík zdůraznil, že pouť k místu mučednictví kněží z naší země vhodně zapadá do současného období velikonočního oktávu a radosti z Kristova zmrtvýchvstání. „Právě díky Kristovu vzkříšení víme, že zlo nemá poslední slovo – ani to zlo, které je člověk schopen použít proti druhému člověku. Ti, kteří zde byli mučeni a zabíjeni, jsou nakonec vítězové,“ upozornil a dodal, že zatímco pro nacistické trýznitele byli věznění jen číslem, Bůh každého z nich zná jménem a miluje. „Chvalme proto dnes Boha, pro kterého nikdy nebudeme jen číslem, a budujme denně svůj vztah s Ježíšem, který nás chce oslovit naším jménem,“ dodal.

V následných přímluvách se účastníci modlili také za zemřelého papeže Františka a za ukončení současných válek a jejich oběti. V závěru mše svaté krátce promluvil také kardinál Dominik Duka, který podtrhl význam jednoty, a olomoucký poslanec Martin Major, který zúčastněným tlumočil pozdrav premiéra Petra Fialy a poděkování kněžím za jejich službu.

Kardinálové i opati

V koncentračním táboře Dachau nedaleko Mnichova byli už od roku 1933 drženi političtí vězni nepohodlní nacistickému režimu. Dachau posloužil jako prototyp a modelový příklad pro ostatní nacistické koncentrační tábory. Celkem jím prošlo přes 200 tisíc vězňů z třiceti zemí, z nichž dvě třetiny tvořili političtí vězni a téměř třetinu Židé. Uvádí se, že v táboře zemřelo celkem 25 613 vězňů a dalších téměř 10 tisíc mělo zemřít v pobočných táborech.

Z duchovních olomoucké arcidiecéze byli v Dachau vězněni mj. Štěpán Trochta, pozdější kardinál a litoměřický biskup, nebo blahoslavený Engelmar Unzeitig, který v táboře zahynul krátce před osvobozením při ošetřování obětí skvrnitého tyfu. Obětí této epidemie se zde stal také Richard Henkes, který před zatčením působil na Hlučínsku – v té době rovněž na území olomoucké arcidiecéze – a držen zde byl i pozdější kardinál a pražský arcibiskup Josef Beran, opat benediktinského kláštera v Praze na Slovanech Arnošt Vykoukal nebo vyšebrodský cisterciák Engelbert Blöchl.