Příběh faráře Josefa Toufara zazní v Rudolfinu

Osudy kněze Josefa Toufara připomene hudebně-dramatický workshop v Sukově síni.

Scénář pořadu nazvaného Kam zmizel můj strýc, pane presidente? napsala Jana Doležalová Franková podle knih Miloše Doležala, hudbu složil Slavomír Hořínka. Příběh určený širokému publiku odehrají ve středu 17. a znovu následující úterý 23. ledna členové Dismanova rozhlasového dětského souboru s hudebníky a akademiky České filharmonie. Autorka pořadu při psaní vycházela z Doležalových knih nazvaných Jako bychom dnes zemřít měli z roku 2012 a Krok do tmavé noci, publikované tři roky nato. Popisuje osudy lidí svázaných s takzvaným číhošťským zázrakem. Po skončení scénického čtení se uskuteční setkání a diskuse s hosty. Vyprávění doprovodí promítání dobových fotografií. Nápad na sestavení programu o Toufarovi, který byl poprvé uveden v prosinci 2017, vzešel od houslisty České filharmonie Petra Havlína. "Když jsem si přečetl obě knihy o panu Toufarovi, potkal jsem se s hudebním skladatelem Slavomírem Hořínkou a shodli jsme se, že by to bylo skvělé téma pro edukační program České filharmonie," říká Havlín, podle nějž má Toufarův příběh duchovní, politický i historický rozměr. "Je to úplně skvělá látka, skrze niž se dá vyprávět o totalitních praktikách velice názorně a plasticky," dodává. Dle vedoucího vzdělávacích programů České filharmonie Petra Kadlece je důležité připomínat páterův osud. Díky hudbě ho lze zažít jinak a intenzivněji. "Především si ale chceme pokládat otázky po smyslu toho příběhu, otázky po smyslu hrdinství a hájení pravdy v dobách, kdy vládne lež. A být díky tomu citlivější na to vše i v dnešní každodennosti. Hrdinství a pravda, to přece nejsou pojmy dávno odvanuté," zdůrazňuje Kadlec.

Farář Toufar byl v prosinci 1949 zatčen kvůli události, kterou komunistická propaganda označila za spiknutí církve řízené z Vatikánu. Číhošťský zázrak, při němž se údajně pohyboval křížek na oltáři v kostele v Číhošti na Havlíčkobrodsku, nebyl nikdy zcela objasněn. Toufar v důsledku brutálního mučení při výsleších zemřel 25. února 1950. Perzekuce se dotkla i faráře a Toufarova přítele Václava Slavíčka nebo sekretáře číhošťské farnosti Jana Zmrhala. Osud pátera Toufara a dalších kněží stíhaných komunistickým režimem připomíná v Číhošti od roku 1990 památník u tamního kostela Nanebevzetí Panny Marie. Literárně případ zpracoval mimo jiné Jan Zahradníček v básnické skladbě Znamení moci či Josef Škvorecký v románu Mirákl z roku 1972. V novém tisíciletí připomněl číhošťský zázrak a tragický osud tamního kněze také televizní film režiséra Jaromíra Polišenského s názvem In nomine patris v hlavní roli s Viktorem Preissem.