Předseda amerického episkopátu: Synodální proces neznamená snižování požadavků evangelia na nejnižšího jmenovatele

Učení církve, které vychází z Božího zjevení, nelze změnit. To musí být jasně řečeno a nikdo nesmí být v tomto ohledu klamán - říká předseda amerického episkopátu v rozhovoru pro německý týdeník Die Tagespost. Poukazuje na to, že nikdo, s výjimkou ďábla a nepřátel církve, by nebyl šťastný ze schizmatu. Dodává však, že synodální proces měl být časem modlitby a naslouchání Duchu Svatému, a Duch nikdy neodporuje Písmu ani tradici, která je zdrojem Božího zjevení.

Arcibiskup Timothy Broglio poznamenává, že synodální proces je příliš často využíván k vylévání křivd nebo k prosazování vlastních programů. Na otázku, jak se mají němečtí katolíci zachovat poté, co předseda episkopátu a další biskupové navzdory výslovnému zákazu Svatého stolce nadále prosazují synodální radu, odpověděl, že církev se vždy řídila zásadou: Roma locuta - causa finita (Řím promluvil, věc je uzavřena). Pravověrní katolíci by se proto měli řídit učením římského biskupa a nenechat se ovlivňovat místními instancemi, kterým se papež postavil na odpor.

Arcibiskup Broglio připomíná, že tak tomu bylo i v případě tezí Martina Luthera v roce 1517. Tehdy však měli místní vládci téměř absolutní moc; dnes jsou němečtí katolíci svobodní, a proto mohou poslouchat papeže a zůstat v církvi. Je třeba zachovat ryzost pravdy (veritatis splendor), která by měla přitahovat také německé katolíky. Kdo se rozhodne jinak, staví se mimo církev, říká americký biskup.

V této souvislosti připomíná velké úsilí vynaložené po koncilu na obnovení jednoty s pravoslavnými a protestanty. Apeluje proto, aby se zabránilo dalšímu tříštění, po kterém by bylo opět nutné čekat 500 let na pokus o sjednocení. Podle jeho názoru v tomto procesu hraje roli pýcha. Někteří lidé se chovají jako dítě, které vždycky trvá na svém.

Na otázku ohledně požadavků na změnu učení církve, které zaznívají i v americké církvi, arcibiskup Broglio zdůraznil, že nikdo by nikdo neměl být klamán. To, co je založeno na Božím zjevení, měnit nelze. Vybírání jednotlivých pasáží Bible bez přihlédnutí k celkovému kontextu bylo vždycky považováno za herezi. Nelze si vybrat jednu pravdu a ostatní vynechat. Americký biskup uvádí jako příklad časté odvolávání na Boží milosrdenství. Všichni je potřebujeme, ale můžeme je přijmout jedině prostřednictvím pokání a pevného rozhodnutí polepšit se. Ježíš říká cizoložnici, že ji neodsuzuje, ale napomíná ji, aby už nehřešila. Obojí je důležité. Nelze si vybrat jedno a druhé vynechat, říká arcibiskup Broglio.

Když pak hovoří o prioritách synodálního procesu, zdůrazňuje, že by jím měla být především evangelizace. Na to poukazoval již Pavel VI. a po něm Jan Pavel II., který hlásání evangelia považoval za úkol celé církve. Dnes však zájem o misijní rozměr slábne, přitom by měl být tím nejdůležitějším.

Synoda musí diskutovat o tom, jak oslovit druhé evangeliem a co dělat, aby všichni věřící byli misionáři. Jde také o vedení mladých lidí k víře, využívání digitálních médií, doprovázení konvertitů a lidí, kteří vznášejí své otázky. To však neznamená snižovat požadavky evangelia na nejnižšího jmenovatele.

Další otázkou, kterou by se synoda měla podle arcibiskupa Broglia zabývat, je problém povolání, která slábnou všude tam, kde roste materiální blahobyt. Aktuální je také otázka náboženské svobody. V mnoha zemích rozvinutého světa je totiž možnost svobodně hlásat evangelium omezována. Ať už skrytě, nebo otevřeně, jsou vyvíjeny snahy umlčet každý hlas, který neodpovídá převládající mentalitě. Tomu je třeba se bránit, aby lidé mohli slyšet pravdu. Předseda amerického episkopátu také zmínil situaci v Nikaragui, kde je každý, kdo nesouhlasí s prezidentem, uvězněn, umlčen nebo vyhoštěn. Totéž se děje i v bohatých zemích, ale nenápadnějším způsobem, dodal arcibiskup Broglio.

Zdroj: Die Tagespost