Přednáška: Hlaholský misál sestavený V. Tkadlčíkem

Cyrilometodějská křesťanská akademie u příležitosti 1150. výročí jmenování sv. Metoděje arcibiskupem moravsko-pannonským a zřízení moravsko-panonského arcibiskupství pořádá v tomto akademickém roce v rámci „Teologie v praktickém životě křesťana“ cyklus přednášek na téma historie a současnost staroslověnské liturgie římského obřadu.

 Druhá přednáška s názvem „Hlaholský misál sestavený V. Tkadlčíkem“ začíná v úterý 24. října 2023 v 18.00 v sídle CMKA (Wurmova 11, Olomouc) a sledovat ji lze také online pod tímto odkazem.

Kurz liturgické staroslověnštiny je věnován fenoménu liturgického díla sv. Cyrila a Metoděje ve staroslověnštině, přesněji bohoslužbě římské, která je doložena již nejstarším dochovaným slovanským rukopisem psaným hlaholicí, tzv. Kyjevskými listy. Zájemci budou seznámeni s historií, zachovanými památkami, problematikou písma a jazyka. Zvláštní pozornost bude věnována dodnes platnému misálu k užití v českých a moravských diecézích. Nedílnou součástí kurzu bude též praktický výklad a návod k užití novodobé staroslověnštiny v praxi. Hlaholský misál byl vydán 1992 schválen ČBK a distribuován do farností. Kurz poskytuje mimořádnou příležitost kněžím i laikům k seznámení a k obnově slavení liturgie ve staroslověnštině. Přednáší doc. Mgr. Miroslav Vepřek, Ph.D., který vyučuje na Filozofické fakultě UP Olomouc, specializace na staroslověnštinu a bohemistiku, církevní slovanštinu české redakce.

Přednášky:

10. 10. Fenomén liturgického díla sv. Cyrila a Metoděje ve slaroslověnštině – bohoslužebné knihy římské liturgie – Kyjevské listy

24. 10. Novodobé liturgické texty z 20. století, hlaholský misál sestavený V. Tkadlčíkem

7. 11. Hlaholice – problematika písma a jazyka

21. 11. Praktický výklad a návod k užití novodobé staroslověnštiny v praxi

Zahájení kurzu a první přednáška proběhla 10.10. 2023 za mimořádně hojné účasti přihlášených účastníků k prezenčnímu studiu na téma FENOMÉN LITURGICKÉHO DÍLA SV. CYRILA A METODĚJE VE STAROSLOVĚNŠTINĚ – BOHOSLUŽEBNÉ KNIHY ŘÍMSKÉ LITURGIE – KYJEVSKÉ LISTY. Přednášející mimořádně erudovaným způsobem a velmi poutavou formou přiblížil osobnostní přínos a dílo sv. Cyrila a Metoděje při tvorbě písma a jazyka, jejich mimořádný přístup v překladatelském dílu liturgických textů, zejména díla Kijevské listy.

Přednášející uvedl původ a vznik staroslověnštiny jakožto církevní slovanština. Staroslovenština – praslovanština byla na Moravě a v oblasti Soluně, kde žili Slované a byla dána vzájemná blízkost a srozumitelnost. Křesťanství na Moravě předpokládalo znalost základních textů v modlitby, zárodek liturgie – ve staroslověnském jazyce – zejména překlad základních modliteb. Praslovanština je jazykové dílo Konstantýna – Cyrila a Metoděje, kteří vytvořili jazyk na úrovní řečtiny a latiny – mohlo se plnohodnotně používat k překladu k Písma liturgických i těžších textů. Sv. Cyril a Metoděj přistupovali velmi prozíravě ve své mise, protože přes svoji odbornost, vzdělanost a vyšší jazykovou úroveň, tak neodmítl vše místní, převzal vše, co už bylo a zakomponoval do svého překladu a jazyka. Konstantýn a Metoděj – chtěli pro liturgické texty uplatnit byzantské text. Uvědomovali si však, že jsou na území v kompetenci Říma, proto přináší texty ke schválení do Říma. Přijetí papežem přineslo schválení liturgických textů ve staroslovenštině v římském ritu. Také byly vyvráceny pochybností ze strany franckých kněží. Kijevské list byli dalším zajímavým tématem přednášky. Rukopis Kyjevské listy je nejstarší slovanský rukopis vůbec (konec 9. stol. /poč. 10 stol), možný původ velkomoravský (původ vzniku v Čechách – sv. Ludmila – sv. Václav). Rukopis zachovává velkomoravskou variantu staroslověnštiny a nejstarší typ hlaholice ( hlaholice „polooblá“). Obsahuje sakramentář – mešní texty římské liturgie ve staroslověnštině. Nejbližší zjištěná latinská verze textu v tzv. Padovském sakramanetaři z 6.-7. století – modlitba vstupní, nad dary, po přijímání. Je to volný překlad, přebásnění latinského textu a jedná se o nejstarší doklad římské liturgie, který je určen jako misál – „ cestovní“ kodex („libellus missae“) speciální liturgická příležitost (formuláře: ke cti sv. Klimenta, ke sv. Felicity, šest mši bez vazby na konkrétní liturgickou památku – na dny během roku jeden mešní formulář pro svátky mučedníků a jeden ke cti „ všech nebeských sil“ a Panny Marie. Forma rukopisu Kyjevské listy – zachovávají formu velkomoravského jazyka jazyková podoba – původ na Moravě. V závěru přednášky byl představen fenomén Hlaholská mše, který má dvojí pojetí – liturgické účely – je římská liturgie ve staroslovenštině – povinnou součástí římské liturgie a účely hudební – zhudebněné texty – ordinarium, ale není to ordinárium, ale spíše je to umělecká inspirace s použitím hlaholice. Velmi přínosné a zajímavé bylo předložení ukázky a přednesu textů ve staroslověnštině. Záznam přednášky je možné stáhnout na odkazu www.uschovna.cz/zasilka/MZGVPKDGCHP7IYB6-ZVB .

PŘIHLAŠOVÁNÍ NA OBOJÍ FORMU JE MOŽNÉ I NADÁLE V PRŮBĚHU KURZU – elektronicky na webu mska-akademie.cz nebo písemně: Sekretariát CMKA, Wurmova 11, 779 00 Olomouc nebo osobně při účasti na kurzu.