Před pěti lety byly v katedrále sv. Víta uloženy ostatky kardinála Josefa Berana

V katedrále svatého Víta v Praze byly před pěti lety, 23. dubna 2018, ve 20 hodin uloženy ostatky kardinála Josefa Berana, někdejšího pražského arcibiskupa a politického vězně dvou totalitních režimů. Samotnému uložení ostatků předcházela slavnostní bohoslužba 21.dubna v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha.

Fotogalerie

3

Po téměř půlstoletí od komunisty vynuceného odchodu Josefa kardinála Berana do exilu se jeho ostatky mohly vrátit do vlasti. Z krypty v bazilice svatého Petra byly vyzvednuty 19. dubna 2018. Následujícího dne byla rakev s ostatky kardinála Berana letecky přepravena do Prahy, kde proběhlo přivítání se všemi poctami a přesun do Strahovského kláštera. Odtud se 21. dubna konalo procesí do katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha, kde byla sloužena slavnostní mše svatá ke cti sv. Vojtěcha, kterou celebroval Dominik kardinál Duka. 

23. dubna 2018 byly ostatky kardinála Berana uloženy do krypty svatovítského chrámu. Tak se splnilo poslední přání kardinála, aby mohl spočinout ve své rodné zemi, kterou nade vše miloval a jejímž lidem přes veškeré překážky a protivenství sloužil po celý svůj život. Kardinál Josef Beran, který strávil velkou část života jako vězeň nacismu a komunismu, zemřel v exilu 17. května 1969. Charismatického kardinála se komunistický režim bál i po smrti. Nepovolil tedy převezení jeho ostatků do Prahy z obavy, že by obřad vyvolal občanské nepokoje větších rozměrů než v případě pohřbu Jana Palacha. Papež Pavel VI. rozhodl, že bude arcibiskup pražský, metropolita a primas český Josef kardinál Beran pohřben mezi papeži v kryptách baziliky sv. Petra v Římě. 

Jeho ostatky mohly být za až téměř 50 let uloženy v pražské katedrále v kapli sv. Anežky. Připraven byl pro ně nově vyrobený kamenný sarkofág. Jen víko vážilo téměř půl tuny, kromě několika mužů z firmy, jež sarkofág vyrobila, víko pomáhal přesunout na kamennou schránu jeřáb. Na přesun rakve dohlížel mimo jiné také hlavní zvoník v katedrále Tomáš Stařecký, na jehož pokyn se přesně ve chvíli ukládání rakve do sarkofágu rozezněly zvony v katedrále.

Kardinál Dominik Duka přirovnal kardinála Berana sv. Vojtěchovi ve své homilie při slavnostní mši: "Svatý Vojtěch toužil po klášteře, a když byl vyhnán poprvé, a stanul v Římě, vstoupil do kláštera. Bylo to pro něho něco, co konvenovalo jeho duchovnímu rozpoložení, ale on se dovedl toho zříci, když ho papež vyzval, aby se vrátil do Prahy," uvedl. "Kardinál Beran měl právo na to, když v roce 1965 musel odejít z vlasti, aby si odpočinul, aby se věnoval usebranosti, byl to muž modlitby. Ale on se znovu dal do činnosti, objížděl všechny krajany v celém tehdy svobodném světě. Naplno se vydal, ač měl právo říci už dost. Oba muži tedy nevolili pohodlí, ale volili opravdovou evangelizaci v duchu Kristovu," uvedl biskup Malý.

Zmínil také jeho vystoupení na převratném druhém vatikánském koncilu, které mnozí církevní historikové označují za nejvýznamnější Beranovo vystoupení v římském exilu. Žádal, aby katolická církev vyzvala všechny, aby respektovali svobodu svědomí každého člověka. Myslel v širších souvislostech - i to spojuje kardinála Berana se sv. Vojtěchem, řekl.

Od roku 1998 česká katolická církev usiluje o Beranovo blahořečení, diecézní část procesu blahořečení byla v pražské arcidiecézi dokončena v roce 2018. O repatriaci ostatků kardinála Berana rozhodl papež František počátkem roku 2018.

Zdroj: ČTK, kardinalberan.com