Stal se jím Matouš Ferdinand Sobek. Biskupské svěcení přijal 15. března roku 1665 v katedrále sv. Víta z rukou kardinála Harracha, následujícího roku byl pak v Hradci Králové instalován.
Matouš Ferdinand Sobek se narodil v Rajhradě na Moravě 19. září 1618 jako syn Václava Sobka, klášterního purkrabího a matky Salomeny. Roku 1628 se dostává do broumovského kláštera a studuje na gymnasiu. Teologii studuje v Olomouci, r. 1638 vstupuje do benediktinského řádu v Broumově, kde se později stává převorem. Od chvíle svého jmenování do čela budoucího hradeckého biskupství si počínal jako skutečný biskup. Ujímá se zejména chrasteckého panství, z jehož důchodů mínil vystavět biskupskou rezidenci v Hradci Králové.
Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberka byl potvrzen od papeže Alexandra VII. 10. listopadu 1664, kdy byla vydána bula Super universas jako zakládací listina královéhradeckého biskupství. Tímto okamžikem se také hradecký kraj odděluje od pražské arcidiecéze a stává se samostatnou diecézí, Hradec Králové se povyšuje na biskupské sídlo a farní kostel Svatého Ducha na chrám katedrální, přičemž se při něm zřizuje kapitula o šesti kanovnících. Diecéze královéhradecká byla rozdělena na devět vikariátů a k faktickému oddělení od pražské arcidiecéze dochází ke 4. květnu 1665. Když zemřel pražský arcibiskup Arnošt Harrach na podzim roku 1667 a vzápětí i jeho nástupce hrabě Libštejnský v květnu 1668, jmenoval císař Leopold I. Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka novým arcibiskupem pražským. Ten v úřadě strávil zbytek života – zemřel 29. dubna 1675 a byl pohřben v broumovském klášteře.