Adventní čas na nás zaklepal již před dvěma týdny a v těchto dnech je vlastně už ‘v plném proudu’. Předsevzetí, kterak se tento rok již zcela jistě ztišíme a budeme krom horečnatých příprav věnovat také více času modlitbě a usebrání - jak se na postní dobu a přípravy na setkání s narozeným Kristem sluší - možná vzala za své. Na hledání chvilek ztišení však není nikdy pozdě a stojí za to se o to pokoušet znovu a znovu. Lépe to jde vždycky s knihou.
„Úkolem duchovní četby je usměrnit naše zaměření na Boha, znovu nás pozvednout na rovinu, která poskytuje nezkalený pohled víry. Duchovní četba nám pomáhá odříkat se pozemských myšlenek a bažit po pozemských věcech. Avšak ze všeho nejdůležitější je nejspíš to, že duchovní četba nás povzbuzuje. Velké pokušení na cestě modlitby je totiž ztratit odvahu,“ říká bosý karmelitán, doktor filosofie Wilfrid Stinissen, autor řady úžasných knih věnujících se duchovnímu životu.
Pokud se vám hodí trocha duchovního ‘usměrnění, pozvednutí a povzbuzení’, nabízím dobrého společníka pro zastavení v tichu. Je jím nová knížka duchovních úvah arcibiskupa Jana Graubnera s příznačným názvem V tichu: „Ticho potřebujeme, abychom mohli být sami se sebou, abychom se mohli s odstupem vracet k tomu, co jsme prožili či slyšeli, jaký jsme zaujali postoj, abychom si utříbili myšlenky, vytěžili poučení, abychom to probrali s Bohem, přijali jeho výzvy a nakonec mu všechno odevzdali. Bez rozjímání nám chybí hloubka a duchovní život živoří, protože ten se rozjímáním živí,“ můžeme číst hned v úvodu. Chvíle věnované ztišení a skládání myšlenek nejsou podle primase žádnou ztrátou času, ale chvílemi vnitřního růstu a budování důvěrného vztahu s Bohem.
Jan Graubner k tomuto ztišení nabízí kratičké úvahy vycházející z jeho cest, rozhovorů, prožitků a zkušeností. Na cesty nás bere po Svaté zemi i do oblastí zasažených přírodními katastrofami. Všedními okamžiky jako je odpolední procházka v zahradě nebo pohled na noční oblohu se nechává vtahovat do nevšedních příběhů z dějin spásy a k niterným hovorům s Ježíšem - k modlitbě díků, chvály a proseb. Vnímá bolesti slabých i nepokoru mocných, nešvary současné doby i krásu Božího stvoření.
„Po pracovním setkání byla noc v moderním horském hotelu příjemná. Architektonický minimalismus příjemně zaujal. Nešlo však přehlédnout, že v pokoji nebyl jediný obraz. Jen televize a několik velkoplošných zrcadel. Že by dnešní člověk byl tak zaujatý sebou samým, že si vystačí sám? Nebo ho delší pobyt v pokoji, kde vidí jen sebe, vyžene k druhým a pomůže mu osvobodit se od sebe samého? Ještě že veliké okno otevřené do krásných hor zvalo k obdivu, rozpínalo hruď a probouzelo k chvále Stvořitele. Jak úžasný musíš být, ó Pane, když dílo tvých rukou je tak úžasné! Chválím tě, můj Pane, a toužím tě chválit věčně.”
Vrcholem této meditativně poetické knihy jsou pro mne kapitoly V tichu Vánoc a V tichu kříže. O kříži je rozjímáno s hlubokým vhledem, se zkušeností s Ježíšem podpírajícím a s jistotou ve smysl rozhodnutí kříže přijímat.
„Tvůj kříž, Pane, je nejlepší školou moudrosti pro všechny, kteří ho poznají ve svých bolestech a těžkostech. Sytí mu nerozumí. Proto ho nechápe dnešní přesycená společnost. Znám však těžce nemocné a soužené, kteří své těžkosti přijali jako kříž, který z druhé strany neseš ty. V jejich bolesti jsi jim tak důvěrně blízký, že neznají skutečnou samotu, protože i v té jsi s nimi.”
Rozjímání o Vánocích je hlubokou meditací o vyřčeném Slovu, které je odpovědí na každou otázku. Je rozpravou o neutuchajícím Božím zájmu o každého z nás, jež se hmatatelně projevil právě o Vánocích. A o potřebě našeho ‘fiat’ , které je zárukou opravdové, v pravdě vánoční radosti.
“I dnešní svět má šanci a budoucnost není ztracená, pokud se najdou odvážní lidé, kteří otevřou srdce Bohu. Poselství Vánoc přináší nabídku záchrany světa představené bezbranným dítětem v betlémských jeslích. To dítě budí soucit. Dobří lidé mu přinášejí dary. Ježíš chce však víc. On je chce udělat šťastnými. On se chce znovu narodit v srdci člověka a začít revoluci lásky stavějící lepší svět, království pravdy, spravedlnosti, lásky a pokoje. O Vánocích nestačí uklidnit svědomí dobrým skutkem, či štědrým darem. Dnes jsme obdarováni Bohem, pozváni přijmout vánoční dar.
»Hladí po duši. Vykreslují nádheru Božího stvoření. Přináší závan svěžího větru, zastavení se a naslouchání. Potěší, pročistí mysl. Berou přímo u srdce. Zachycují stopu vyššího řádu ve všem, co nás obklopuje. Jsou ostrůvkem klidu v hektickém světě, meditativními doteky, které přinášejí pokoj. (S přibývajícími lety - stále lepší.)« To jsou ohlasy na obrazy bývalého arcibiskupského kancléře a vystudovaného mikrobiologa, autora obrazového doprovodu knihy V tichu, malíře Petra Ettlera. Pan arcibiskup si pro své úvahy nemohl vybrat lépe, neboť o jeho textech lze říci to samé, co o snových doprovodných akvarelech. K textům i obrazům knihy V tichu se lze stále znovu vracet, kochat se jimi, rozjímat o nich a přibližovat se tak Bohu.
Poklad víry v nás roste tím víc, čím více se o svou víru dělíme s druhými. Ježíš je nám tím bližší, čím častěji o něm vydáváme přesvědčivé svědectví. Tím úžeji žijeme s Kristem, čím lépe učíme druhé s Ježíšem žít. ... Dej nám, Pane, schopnost nově slyšet vánoční poselství a odvahu přijmout Slovo tak, aby se i v nás stalo skutkem."
Knihu V tichu můžete zakoupit také na e-shopu Cirkev.cz.