Společnou plavbu po Baťově kanálu absolvovali minulou středu účastníci 16. ročníku Pouti za umělce.
„Dosud jsem znal Baťův kanál pouze ze břehu, těšil jsem se, že si ho budu moct užít i z lodi,“ vítal nás na palubě olomoucký biskup Josef Nuzík, který je nyní pověřený vedením arcidiecéze. Do Pouti umělců se zapojuje už několik let jako host. Oceňuje její jedinečnost, potkávají se zde lidé různého věku i zaměření. „Součástí je kulturní rozměr a formační prvek, který mohou poutníci prožívat díky doprovodnému slovu, v uměleckém díle i v osobnosti hosta. Jako bonus vidím, že jsou cestou přizváni také místní lidé,“ uvedl biskup Nuzík.
Letošní trasa vedla z Uherského Hradiště přes Uherský Ostroh, Ostrožskou Lhotu, Svatý Antonínek, Strážnici, Milotice až do Žarošic. Poutníci putovali pod mottem sv. Terezie z Lisieux: „Stačí pokorně přijmout své nedokonalosti a s láskou a mírností je snášet. V tom spočívá pravá svatost.“ „Výchozí místo trasy a tři zastávky byly vybrány se vzpomínkou na P. Antonína Šuránka (1902–1982) u příležitosti jeho dvou kulatých výročí – narození i úmrtí – byla to místa, kde působil,“ zdůvodnila iniciátorka pouti Martina Pavlíková.
Poutníky celý týden provázel biskupský delegát pro svatořečení P. Jiří Zámečník. I proto pouť setrvala u tématu „Svatost se týká každého člověka“. P. Zámečník upozornil, že na světce nelze melancholicky vzpomínat jen jako na krásné časy, které dnes už nejsou. „Měli bychom se jimi nechat inspirovat stejně, jako to dělal otec Šuránek: žít křesťanství autenticky a opravdově mezi lidmi. Kéž nám i tato pouť prospěje, abychom si uvědomili, v čem spočívá svatost, abychom byli pro naši zemi i kraj světlem a solí,“ řekl při své přednášce na Antonínku P. Zámečník.
Biskup Josef Nuzík se k poutníkům přidal ve Veselí nad Moravou, odkud všichni odpluli do Strážnice. „V Zarazicích na břehu Baťova kanálu čekala skupina matek, dětí a babiček. Kapitán loď zpomalil a pan biskup udělil z paluby požehnání,“ podělila se o zážitky členka výboru Matice svatoantonínské Marie Špirudová. V plavební komoře ve Vnorovech biskup poděkoval cyklistkám, které za poutníky dojely na toto neobvyklé místo. „Pěkný byl také příběh, kdy pan biskup připomněl, že dnes jsou lidé často nespokojení, stěžují si na různé obtíže, a přitom si neuvědomují, kolik denně dostáváme darů. Jak se nám dobře žije a jen o tisíc kilometrů dál je válka, kde umírají vojáci, ale i děti,“ dodala Marie Špirudová.
Po mši sv. ve strážnickém kostele Nanebevzetí Panny Marie následovala beseda s názvem „Kým je pro mě biskup?“ „Na debatu jsem byl zvědavý. V porevoluční době se hledělo na biskupa jako na toho, kdo všemu rozumí. To se změnilo. Na biskupa se dívá jako na člověka zodpovědného za stav církve a očekává se, že by ho měl zlepšit, více chápat věřící i hledající a porozumět jejich životní situaci. V kostele panovala krásná atmosféra, věřící téma zajímá a také na něj hledají odpověď,“ shrnul biskup Nuzík.