Posvátno se nesmí opírat o moc

„Nastala hodina, kdy je třeba se probudit z fanatismu, který znesvěcuje a porušuje každé náboženské vyznání,“ zdůraznil papež před účastníky mezináboženského kongresu v Nur-Sultanu. V hlavním městě Kazachstánu byl František tři dny, setkal se také s členy menšinové katolické komunity.

Kongres, na který přijíždějí představitelé světových náboženství, pořádá Kazachstán každé tři roky (poprvé v reakci na teroristické útoky islamistů v USA v září 2001) s cílem vystoupit proti nábožensky motivovanému násilí. Papež, který se ho zúčastnil poprvé, se připojil k úvodní tiché modlitbě, vystoupil v rozpravě a pronesl závěrečnou řeč, v níž ocenil slova společného prohlášení účastníků kongresu: „Extremismus, radikalismus, terorismus a jakékoli jiné podněty k nenávisti, nepřátelství, násilí a válce – ať už mají jakoukoli motivaci nebo cíl – nemají nic společného s autentickým duchem náboženství a musí být co nejdůrazněji odmítnuty, odsouzeny bez ‚kdyby‘ a bez ‚ale‘. Kromě toho jsme se na základě skutečnosti, že Všemohoucí stvořil všechny lidi rovné, bez ohledu na jejich náboženskou, etnickou nebo sociální příslušnost, shodli na tom, že vzájemný respekt a porozumění musí být v náboženském učení považovány za zásadní a nezbytné,“ prohlásil papež na závěr dvoudenního kongresu 15. září.

Navázal tak na svá slova z předchozího dne, kdy zdůraznil, že „posvátno nikdy nesmí být oporou moci, stejně jako se samo o moc nesmí opírat“. Za nepřijatelné označil nábožensky motivované násilí či diskriminaci i generální tajemník OSN Antonio Guterres ve svém poselství zaslaném do Kazachstánu.

Kongresu v Nur-Sultanu se zúčastnila asi stovka delegací včetně vrcholných představitelů islámu, judaismu, buddhismu, taoismu, šintoismu a dalších náboženství. „Každý měl svůj názor, každý respektoval postoj druhého, ale vedeme spolu dialog jako bratři. Protože když chybí dialog, panuje buď nevědomost, nebo válka. Lepší je žít jako bratři, máme jedno společné, všichni jsme lidé,“ bilancoval na zpáteční cestě do Říma papež, který s některými účastníky kongresu hovořil individuálně v soukromí.

Papež k Ukrajině: Bránit se je výrazem lásky k vlasti

Podle některých komentátorů papež svým vyjádřením nepřímo zmínil moskevského pravoslavného patriarchu Kirilla I., který svou účast na kongresu zrušil. Dne 12. září naopak vyzval v Moskvě k modlitbám za ruského prezidenta Vladimira Putina a armádu, která vede válku proti Ukrajině. Ačkoli oficiálním tématem kongresu byla „Úloha představitelů světových a tradičních náboženství v sociálně-duchovním rozvoji lidstva po pandemii“, ve Františkových projevech dominovaly úvahy o roli náboženství při podpoře mírového soužití obyvatel planety a slova o „bratrské vstřícnosti“. Stejným směrem se zaměřila i výzva, kterou v souvislosti s kongresem v Kazachstánu připravili teologové včetně Tomáše Halíka či Paula Zulehnera z Vídně.

Papež při setkání s novináři na zpáteční cestě, jejíž trasu také ovlivnil válečný konflikt (vedla mimo vzdušný prostor Ruska a Ukrajiny), na dotaz redaktora německé televize ARD uvedl, že dodávky zbraní na obranu napadené Ukrajiny lze morálně ospravedlnit. „Motivace je to, co do značné míry určuje morálnost tohoto činu. Bránit se je nejen zákonné, ale také výrazem lásky k vlasti. Ti, kdo něco nebrání, to nemilují, naopak ti, kdo se brání, milují,“ řekl František v letadle. Několik hodin předtím při svém vystoupení k závěrečné deklaraci mezináboženského kongresu zdůraznil roli žen při mírovém směřování společnosti, hodnotu vzdělání pro mladé lidi a význam náboženské svobody. „Kráčejme společně po zemi jako děti nebe, tkalci naděje a řemeslníci svornosti, poslové míru a jednoty!“ uzavřel papež v Kazachstánu.