Obsah
Obsah
Portál
Přihlásit se
Letos v lednu informovala mezinárodní organizace Open Doors o tom, že postavení křesťanů ve světě je nejhorší za posledních třicet let. I v 21. století, pyšnícím se úrovní dosažených lidských práv miliony, trpí pro víru v Krista a přibývají mučedníci.
Na prahu této postní doby nám tak opět může znít navýsost aktuálně výrok svatého papeže Jana Pavla II. z jeho apoštolského listu Tertio millennio adveniente z roku 1994: „Ke konci druhého tisíciletí se církev opět stala církví mučedníků. Jsou často neznámí, jako,neznámí vojíni‘ velké věci Boží!“ Avšak právě tito neznámí, často téměř bezejmenní svědkové dotvrzují trvalou platnost evangelia jako síly tak živé a radikální, že stojí za to položit za ni život.
Právě list Tertio millennio adveniente inspiroval před patnácti lety historika a člena České křesťanské akademie Jana Stříbrného, aby se vydal po stopách známějších, ale i zapomenutých mučedníků a obětí z českých zemí, kteří zahynuli pod nadvládou obou totalit. Monumentální soubor, který výsledně čítá na 700 stran a na kterém se během let podílely čtyři desítky odborníků, se právě před letošními Velikonocemi konečně dočká vydání. Ponese titul Mučedníci a oběti pro Krista - martyrologium katolické církve v českých zemích ve 20. století a společně jej vydají KNA a Academia.
Jak v úvodním slově předesílá primas český a pražský arcibiskup Jan Graubner: „Martyrologium vychází v době, kdy lidé ze střední Evropy sledují krvavý zápas o svobodu a důstojnost na Ukrajině. Vychází v době četných společenských a osobních krizí a vyrovnávání se například s důsledky koronavirové epidemie. Každá generace má,to svoje‘. Ta současná zápasí s těžkostmi ve vzájemných vztazích, s rozpadem rodin a se zhroucením některých dosud samozřejmých jistot. Říká nám k tomu něco toto martyrologium? Snad ano! Je plné úžasných svědectví o lidské statečnosti, věrnosti a hrdinství obyčejných lidí. Ti, na které dnes vzpomínáme a jejichž osudy si připomínáme, nebyli nějací superhrdinové z filmů, ale normální lidé, kteří se dostali do mimořádně těžkých okolností a obstáli v nich, dozráli v utrpení a osvědčili hrdinské ctnosti.“
V této postní příloze, kterou právě držíte v ruce, z Martyrologia vybíráme několik osudů. Zaměřili jsme se na oběti druhé světové války, nacistického běsnění a dramatických měsíců osvobozování a odsunu. Encyklopedický počin kolektivu pod vedením Jana Stříbrného samozřejmě věnuje pozornost „velkým“ jménům, jako jsou kandidáti blahořečení P. Augustin Schubert, P. Adolf Kajpr nebo Rosa Barbora Vůjtěchová i již blahoslavení Marie Restituta Kafková, P. Richard Henkes nebo P. Engelmar Unzeitig. Ale stejnou měrou si všímá i těch „obyčejných“ - kněží, řeholníků a řeholnic i laiků a laiček, učitelů, studentů, skautů nebo orlů, kteří často ani proti režimu nebojovali tak nápadně a otevřeně, ale „jen“ i v nepřejících podmínkách vytrvali v důsledné věrnosti Kristu. V době, kdy papež František mluví o „svatosti odvedle“, jsou jejich příběhy zvláště inspirativní.
Všichni tito lidé byli spojeni s českými zeměmi. Buď se zde narodili nebo tu žili, pracovali a sloužili. Jejich jazykem byla čeština, němčina, polština nebo hebrejština, sdíleli ale stejnou víru a nakonec i stejný osud. V každém z nich se odráží něco z Kristova velikonočního díla spásy. Jak píše v předmluvě knihy Jan Stříbrný, lidské společenství se dnes zdá „ochuzené o typ lidí, kteří své schopnosti, mravní postoje a osobní charismata chtějí uplatnit nejen pro vlastní seberealizaci, ale i ve službě druhým. Při ohlédnutí nejen za českým 20. stoletím stojí za vážné zamyšlení, nakolik právě zásahy totalitních režimů minulého století ochudily naši společnost o charakterově pevné, solidární, iniciativní a statečné lidi.“ A vyzývá slovy papeže Františka: „Existuje dnes něco, pro co bychom byli ochotni zemřít?“
Přijměte tuto postní přílohu jako mozaiku různých podob svědectví. Samozřejmá, „všednodenní“ věrnost těchto martyrů znovu potvrzuje, že svatost je i dnes možná - a že pro toho, kdo se pro Krista skutečně rozhodne, se leckdy stane jedinou možnou cestou.
Tisk
