Poslední rozloučení s P. Františkem Hroznatou Janouškem

Oznamujeme, že byl Věčným Veleknězem na věčnost povolán jeho služebník kněz P. Hroznata František Janoušek, OPraem, senior tepelské kanonie premonstrátů.

Fotogalerie

2

Zemřel 24. února 2025 v Bechyni v 86. roce svého života a 53. roce svého kněžství.

Za dar jeho života poděkujeme a se zemřelým se rozloučíme při mši sv. v opatském chrámu Zvěstování Páně v Teplé v úterý 4. března 2025 ve 14 hodin. Poté jeho tělesnou schránku uložíme na klášterním hřbitově, kde bude očekávat den Vzkříšení.

Na přání zesnulého budiž od květinových darů upuštěno a prosíme o modlitby za jeho spásu.

Kněz a básník František Hroznata Janoušek: „Rád říkávám, že jsem z té Kardašovy Řečice, kde se v čísle 57 usadil vrabec z Pohádky ptačí Karla Čapka,“ tak začíná knížka „Jiskry z popela“, ve které František Hroznata Janoušek popisuje zážitky ze svého dětství a mládí.

Narodil se ve výše zmíněném městečku na Jindřichohradecku na jaře roku 1939. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let 20. století vystudoval teologii, stal se katolickým knězem a vstoupil do řádu premonstrátů. Během své duchovenské služby vystřídal celou řadu působišť, především v jižních a západních Čechách.
Velkou láskou Františka Hroznaty Janouška bylo také umění, literatura, historie. Podílel se na vzniku filmu a sborníku věnovaného katovickému páteru Jílkovi, umučeného nacisty; věnoval se osudům českých kněží, kteří odešli do Nebrasky v USA; znovuobjevil zapomenutého básníka Josefa Berku; zabývá se vztahem Josefa Váchala s básníkem Františkem Kašparem. Psal, vydával knihy a ve svém zápalu připomínal kněze, které známe z obrozeneckých románů. „Ve studentských letech jsem rád chodíval s knihou v rukách polní cestou,“ popisuje páter Janoušek své mládí. „Za poli v několikakilometrové vzdálenosti na obzoru, mezi vesnicemi Nítovice a Pleše je Remíz, mírné návrší s temným pruhem lesa. Ve výši nade mnou někdy jásavě zpíval skřivánek. Večer nad remízem zapadající slunce rozehrávalo svou světelnou symfonii,“ pokračuje a dodává: „Uplynulo téměř čtyřicet let, kdy jsem tou cestou naposled šel. Nedávno jsem z okna vlaku jedoucího z Veselí nad Lužnicí do Jindřichova Hradce tento zářivý div nad černým pruhem lesa na Remízu opět zahlédl.“

Celý záznam rozhovoru pořízeného 29. prosince 2012 Filipem Černým, redaktorem Českého rozhlasu České Budějovice, si můžete poslechnout na odkazu ZDE.