Poslední rozloučení s Mons. Václavem Habartem

V neděli 2. února 2025 – na Svátek Uvedení Páně do chrámu – zasáhla celou diecézi smutná zpráva: Pánem života a smrti byl z tohoto světa povolán na věčnost Mons. Václav Habart, emeritní probošt jindřichohradecký a kanovník penitenciář Katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. Zemřel v Českých Budějovicích ve věku 84 let.

Fotogalerie

3

V katedrále sv. Mikuláše se v úterý 11. února 2025 shromáždily stovky lidí k poslednímu rozloučení s touto význačnou osobností. Zádušní mši svatou celebroval diecézní biskup Mons. Vlastimil Kročil. Obřadu se účastnil též pomocný biskup Mons. Pavel Posád, členové Katedrální kapituly u sv. Mikuláše, členové Kněžské rady, členové Sboru konzultorů a mnoho dalších kněží.

Osobnosti P. Václava Habarta vzdal úctu v promluvě P. Václav Pícha, prelát českokrumlovský /níže uvádíme vybrané pasáže z promluvy:
„Když jsem se některých z jeho kaplanů ptal, jak by ho charakterizovali jako svého šéfa a jako kněze, tak mi kromě jiného řekli:  byl to otec otců – svých kaplanů; věrný v kněžské službě; miloval tuto diecézi; skvělý spolubratr, měl rád spolubratry kněze; projevoval vlídnost a lásku; měl pohotový humor; byl to člověk pokoje; úžasný šéf; ohromně trpělivý; velkorysý; uměl rozlišovat podstatné od nepodstatného; měl ohromné kněžské zkušenosti, které přebral od  Monsignora Kavaleho a předával to dál; žil skromné kněžství, ale bez jakéhokoli humbuku a upozorňování na sebe; poctivě sloužil tam, kam ho biskup poslal; projevoval lidskost; byl knězem pro všechny; na každého si udělal čas; vedl k úctě k rodičům; byl výborný společník a parťák a hlavně byl to věrný, obětavý a milosrdný  zpovědník, on rád zprostředkovával Boží milosrdenství.“
…
„My dnes děkujeme Pánu Bohu za to, že jsme tohoto kněze mezi sebou měli. Že jeho život přinesl hojný užitek a že mnohým z nás pomáhal na cestě k věrnému životu podle evangelia.“
…
„V čem byl výjimečný? Byla to jeho obětavá služba kněze až do konce. V poslední době mi říkal, že se modlí za to, aby mohl jako kněz dosloužit až do konce, aby nemusel být nikomu na obtíž a aby mohl dosloužit s čistým rozumem. A s humorem jemu vlastním říkával, že chce umřít jako skutečný katolík. Dobrý Bůh mu to všechno splnil, a navíc povolal ho k sobě na svátek Uvedení Páně do chrámu – na Hromnice. Náš zesnulý otec Václav se na ten svátek připravoval – vždyť měl mít ten večer v katedrále mši svatou.“

Po zádušní mši svaté bylo tělo otce Václava uloženo do kněžského hrobu na hřbitově sv. Otýlie v Č. Budějovicích. Na poslední cestě doprovázeli Mons. Václava Habarta lidé v několika autobusech za asistence dopravní policie.

Otec Václav obětavě sloužil téměř 50 let. Od kněžského svěcení 26. června 1976 působil nejprve jako farní vikář a výpomocný duchovní v kostele u sv. Jana Nepomuckého v Českých Budějovicích. Poté sloužil v této farnosti jako farář. Následně jej služba zavedla do Boršova nad Vltavou a později jako administrátora do mnoha farností napříč celou naší diecézí: do Doudleb, Kamenného Újezda, Jindřichova Hradce, Číměře, Horní Pěny, Hůrky, Kláštera, Nové Bystřice, Roseče, Starého Města pod Landštejnem, Stráže nad Nežárkou, Blažejova, Novosedel nad Nežárkou, Kostelní Radouně a Lodhéřova.

V letech 1993–1999 a 2002–2012 byl okrskovým vikářem jindřichohradeckého vikariátu a v letech 1995–2012 proboštem farnosti Jindřichův Hradec. V letech 1999–2001 vykonával funkci generálního vikáře českobudějovické diecéze. Od roku 2019 byl také kanovníkem penitenciářem Katedrální kapituly u sv. Mikuláše v Českých Budějovicích. V posledních letech života velmi aktivně působil (až do svých posledních dnů) jako výpomocný duchovní v katedrále sv. Mikuláše v Českých Budějovicích.

Fotografie z posledního rozloučení si prohlédněte ZDE.