Poselství papeže Františka k příštímu Světovému dni míru

Vatikán. Prefekt vatikánského Úřadu pro službu integrálnímu lidskému rozvoji, kard. Peter Turkson, dnes v Tiskovém středisku Svatého stolce představil papežovo poselství k 55. Světovému dni míru, který připadne na první den nového kalendářního roku. Jak je patrné již z jeho názvu – Mezigenerační dialog, výchova a práce jako nástroje k budování trvalého míru – papež v něm upozorňuje na tyto tři prvky, nepostradatelné při utváření společenské smlouvy, bez níž jakýkoli mírový projekt ztrácí své opodstatnění.

Cesta k míru, kterou sv. Pavel VI. nově pojmenoval jako „všestranný rozvoj“ (Populorum progressio, 76 násl.), se dosud bohužel značně vzdaluje od reálného života mnoha mužů a žen, podotýká papež v úvodu a poukazuje na podstatu míru, jenž je zároveň darem i ovocem sdíleného úsilí. „Existuje totiž »architektura« míru, do níž zasahují různé společenské instituce, a také »řemeslná tvorba« míru, která se týká každého jedince“, vysvětluje František. Všichni tudíž mohou spolupracovat na utváření pokojnějšího světa, počínaje vlastním srdcem a vztahy v rodině či bezprostředním okolí.

Mezigenerační dialog jako volba mezi netečností a násilím

V dnešním pandemickém světě, který si volí sobeckou netečnost, anebo násilný protest, existuje ještě třetí a vždy schůdná cesta: mezigenerační dialog, připomíná Svatý otec. Dialog vyžaduje důvěru mezi jeho účastníky a ochotu vytvářet prostor pro druhého, k nimž je nutno se navrátit. Technologický a hospodářský rozvoj totiž mnohdy generace rozdělil, kdežto nynější krize vyjevuje důležitost jejich spojenectví: staří lidé uchovávají historickou paměť, zatímco mladá pokolení nesou dějiny kupředu, aniž by však měla obsadit celou scénu a prosazovat vlastní zájmy. Současná globální krize ukázala, že mezigenerační setkávání a dialog se stávají hybatelem prospěšné politiky, která se nespokojuje s nahodilým záplatováním, nýbrž uplatňuje lásku k druhému při hledání sdílených a udržitelných projektů, soudí František.

Zvrátit poměr mezi veřejnými investicemi do školství a výdaji na zbrojení

Jak dále papež poznamenává, v posledních letech citelně a ve světovém měřítku poklesla veřejná finanční podpora vzdělání a výchovy, považovaná za výdaj, spíše než za investici, nehledě na prvořadou úlohu formace ve všestranném lidském rozvoji. František proto navrhuje, aby zodpovědné vlády zvrátily poměr mezi náklady na zbrojení, které naopak dosáhly rekordní výše, a investicemi do školství. Zároveň vyslovuje přání, aby výchova a vzdělání položily důraz na kulturu péče, která se může stát společným jazykem při odstraňování bariér a nastolit nový kulturní vzorec.

Zaměstnanost pro všechny lidi v pracovním věku

A konečně jako třetí nezbytný činitel k tvorbě pokoje uvádí papež František práci, neboť „člověk vždy pracuje s někým a pro někoho“. Rovněž v tomto ohledu situaci podstatně zhoršila koronavirová pandemie, která dolehla zejména na sektory neformální ekonomiky. Pouze třetina světové populace v pracovním věku dnes dosáhne na sociální zabezpečení, informuje papežské poselství a požaduje soustředěné úsilí k utváření důstojných pracovních příležitostí. V tomto smyslu František povzbuzuje práci všech organizací, které vybízejí podniky k úctě vůči základním lidským právům všech pracujících, čímž šíří povědomí o této otázce rovněž mezi spotřebiteli, institucemi a občanskou společností. Katolickým podnikatelům a pracujícím pak doporučuje, aby se řídili sociálním učením církve.

PŘEKLAD PAPEŽSKÉHO POSELSTVÍ K 55. SVĚTOVÉMU DNI MÍRU PŘIPRAVUJE ČESKÁ BISKUPSKÁ KONFERENCE.