Pomoc nejzranitelnějším musí mít přednost

Přinášíme vám prohlášení předsedy Rady Iustitia et Pax ČBK, biskupa Václava Malého, které upozorňuje na dopady současných inflačních tendencí do společnosti, a to zejména jejich konečný důsledek pro sociální oblast.

Těžce zkoušeným prosebníkem nepohrdej a neodvracej svou tvář od chudáka. Sírachovec 4,4 

 „Zdanění má přispívat k přerozdělování bohatství, má hájit důstojnost chudých a posledních, kterým neustále hrozí, že je mocní rozdrtí,“ říká Papež František (1). Nepřísluší nám analyzovat příčiny zdražování a inflace, na to jsou jiní povolanější, ale nelze přehlížet, jak inflace a zdražování dopadá na bedra nejchudších spoluobčanů. 

Od podzimu loňského roku pozorujeme v mnoha zemích rychlý růst spotřebitelských cen a Česká republika není výjimkou. V průběhu druhého pololetí roku 2021 se ceny „spotřebitelského koše“ průměrné české domácnosti zvýšily přibližně o čtyři procenta, začátkem letošního roku meziroční cenový nárůst překročil desetiprocentní hranici.

Z pohledu sociálně slabých vrstev je bolestivé, že v rámci všeobecného cenového vzlínání rostou nadprůměrnou rychlostí ceny zboží a služeb, které patří k základním životním potřebám, konkrétně bydlení, stravování a doprava. U příjmově slabších domácností reprezentují jmenované položky dominantní část rodinných rozpočtů, a každý významnější a trvalejší cenový nárůst v této kategorii vede k citelnému zhoršení životní úrovně.

V posledních měsících se do popředí zájmu médií dostaly dvě spotřební položky, jejichž ceny rychle zamířily vzhůru: energie a byty.

Zhroucení několika firem na trhu s energiemi vystavilo během krátké doby desetitisíce českých domácností dramatickému nárůstu výdajů za elektřinu a plyn v důsledku přechodu do režimu Dodavatele poslední instance (DPI) a zdražování energií pokračovalo i začátkem nového roku. Vinou vyšších cen většiny zboží a služeb, jejichž produkce se bez spotřeby energie neobejde, budou dříve či později rychlým vzestupem cen energií na světových trzích postižení i ti, kdo uvedeného šoku zůstali ušetřeni.

Česká republika patří v rámci EU k zemím, kde ceny bytů rostou nadprůměrným tempem, zatímco finanční dostupnost bydlení rychlým tempem klesá. Řada bytů přitom není v současné době pořizována jen za účelem získání vlastního bydlení, ale i jako možnost zhodnocení volných finančních prostředků. A protože ceny bytů bývají úzce provázány s cenami nájemného, v některých regionech se díky tomu rychle zhoršuje nejen dostupnost nového bydlení pro mladé rodiny, ale i nájemního bydlení. Mezi nejvíce postižené skupiny v tomto případě patří mnohdy senioři, kteří musí své bydlení po ztrátě životního partnera financovat z jednoho důchodu.

Většina zaměstnanců se letos, na rozdíl od předchozího roku, nemůže, navzdory přetrvávající nízké míře nezaměstnanosti, spoléhat na to, že zvyšující se mzdy či platy dokážou vykompenzovat jejich rychle rostoucí životní náklady. Průměrná reálná (tzn. o inflaci očištěná) mzda v letošním roce podle většiny expertních odhadů meziročně poklesne.

V nejproblematičtější situaci se však nachází velká skupina našich spoluobčanů, která si z různých důvodů nedokáže zajistit živobytí sama a je odkázána na pomoc státu. Patří sem lidé, kteří si nemohou vylepšit si finanční situaci sofistikovaným investováním úspor, ani tím, že si přiberou další pracovní úvazek. Je jen malou útěchou, že příjemcům státní pomoci zpravidla nehrozí propad příjmů srovnatelný se ztrátou zaměstnání.

Na druhé straně nesmíme zapomínat, že současné období akcelerace cenového růstu se překrývá s obdobím, kdy Česká republika potřebuje, a nová vláda se k tomu zavázala, začít konsolidovat veřejné rozpočty, poznamenané úderem pandemie.

Deklarovanou preferencí nové české vlády při konsolidaci rozpočtů je (minimálně v první fázi) škrtání výdajů a nezvyšování daňových sazeb. Pro sociálně slabé skupiny občanů odkázané na státní pomoc takto nastavené priority zvyšují riziko, že by vládní politici nemuseli již ve státní kase najít dostatek prostředků pro účinnou neutralizaci závažných negativních dopadů vzedmuté cenové hladiny na jejich životy.

Vědomi si tohoto rizika cítíme jako svou povinnost podpořit vládu, aby v situaci, kdy by musela volit mezi lpěním na deklarovaném záměru nezvyšovat daně a respektováním závazku chránit nejslabší členy společnosti, dokázala dát přednost druhému před prvním. V takovém případě by se totiž nejednalo o zradu principů ani o hospodářsko-politickou chybu, ale o projev zralé zodpovědnosti a lidskosti. Jsme přesvědčeni, že zdánlivý prohřešek proti národohospodářské racionalitě může být pro společnost dlouhodobě přínosem.

V kontextu vyhrocené mezinárodní situace, kterou zapříčinila ruská agrese proti Ukrajině, platí výše uvedené s ještě větší naléhavostí. Nejde zdaleka jen o bezpečnostní konflikt na východním okraji Evropy, ale o krizi, která bude mít dopad hospodářskou a sociální situaci na celém kontinentu.

Václav Malý, biskup, předseda Rady Iustitia et Pax ČBK

22. 3. 2022

_{(1) Slova papeže Františka, jimiž se obrátil k delegaci italské Finanční správy při audienci  31. ledna 2022.}