Polský historik: Doufali jsme, že se válka v Evropě už nebude opakovat

„Doufali jsme, že druhá světová válka bude varováním pro lidstvo, a zejména pro Evropany, kteří nedávno zažili její krutost, a že se válka v Evropě už nikdy nebude opakovat“, řekl Dr. Robert Derewenda, ředitel Institutu národní paměti v Lublinu, přednášející na Katolické univerzitě Jana Pavla II. v Lublinu u příležitosti Dne památky obětí německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Od roku 2006 se tento den slaví v celém Polsku právě dnes, 14. června.

„Dnešní situace je velmi aktuální v kontextu Dne památky obětí německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů. Nečekali jsme, že by se dnes, v 21. století, mohla válka opakovat. Válka, která ohrožuje národ v centru Evropy: ukrajinský lid. Doufali jsme, že druhá světová válka bude varováním pro lidstvo, a zejména pro Evropany, kteří nedávno zažili její krutost. O válce jsme se měli učit jen z knih. Válka v Evropě se už nikdy neměla opakovat“, prohlásil doktor Derewenda.

Jak už na začátku probíhajícího konfliktu na Ukrajině upozornil ředitel Institutu národní paměti v Lublinu, stojí za to připomenout, k čemu válka vede. „Během druhé světové války ihned nenastaly nelidské situace, ke kterým se došlo později. Nejprve došlo k okupaci Rakouska, České republiky, Polska a poté dalších zemí. Nejprve byly vybudovány koncentrační tábory a z nich pak vznikly celé smrtící mašinerie, které z koncentračních táborů udělaly tábory vyhlazovací“.

Profesor Katolické univerzity v Lublinu také upozornil na vlnu falešných zpráv a manipulací, které se objevují v médiích v souvislosti se situací na Ukrajině. Poukázal na to, že stejně jako za druhé světové války i dnes existuje tendence ospravedlňovat podniknuté vojenské akce, aby se odmítla odpovědnost za spáchané zločiny. „Stejně jako za druhé světové války bylo jméno katanů nezpochybnitelné, tak se tento obraz začal měnit po jejím skončení. Tvrdilo se, že k holocaustu by možná nedošlo, kdyby k němu nepřispělo svolení a tichý souhlas ostatních národů. Byly učiněny pokusy relativizovat odpovědnost Němců za celou zločinnou mašinérii, kterou nejenže spustili, ale také v ní pokračovali až do posledních dnů války. Pokusy o manipulaci jsou patrné i dnes. Stejně jako za druhé světové války Němci ospravedlňovali určité akce ideologií, tak i dnes ruská strana hledá určité ospravedlnění pro útok na Ukrajinu a zabírání jejího suverénního území za cenu ztráty lidských životů. Je těžké přesvědčit oběti, ale pachatelé vytvářejí prostor pro zmírnění výčitek svědomí. To se stalo za druhé světové války“, upozornil polský historik.

„Dnes jsme teprve na prahu určitého procesu, který byl na Ukrajině zahájen. Vyvstává však otázka, zda jako Evropa nebo svět dokážeme zastavit další eskalaci jednání Vladimira Putina, nebo zda dovolíme tomuto diktátorovi jít dál“, dodal doktor Derewenda.

Ústřední oslavy Dne památky obětí německých nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů začaly ve varšavském Muzeu věznice Pawiak. Po společné modlitbě na vojenském hřbitově v Powązkách položili účastníci květiny u mauzolea obětí koncentračních táborů. Dnešní den v Polsku doprovázejí připomínkové akty a zvláštní akce po celé zemi.

Jak zdůraznil Edward Kopówka, ředitel Muzea Treblinka, Den památky obětí německých nacistických koncentračních táborů je příležitostí ke společnému uctění památky obětí těchto hrůzných míst. „Je to čas, abychom se společně postavili krutosti tohoto období. Letos se připomínky v Muzeu Treblinka zúčastní skupina německých občanů ze Saska-Anhaltska. V Korczakově lese společně zasadíme strom na památku Janusze Korczaka, jeho žáků a spolupracovníků u příležitosti 80. výročí jeho úmrtí. Pro nás všechny to bude okamžik smíření, porozumění a společného volání po míru“, zdůraznil.

P. Paweł Rytel-Andrianik, Polská biskupská konference (přeložila: Jana Gruberová)