Cisterciácké opatství Castagniers, které se nachází v oblasti Maritimes-Alpes severně od Nice, je domovem čtrnácti řeholnic, kterým se v regionu říká "čokoládové sestry". Tyto provensálské řádové sestry provozují již více než sedmdesát let malou řemeslnou čokoládovnu. Přinášíme zajímavou historii opatství Castagniers a lahodné čokolády, kterou sestry vyrábějí.
Příběh opatství Castagniers začal před 160 lety v srdci Provence. Tehdy se budoucí opat Marie-Bernard chtěl stát mnichem, ale trapisté a kartuziáni pro něj byli příliš přísní. Usadil se tedy s malou skupinou mužů v opatství Sénanque a začal žít jako "mnich sedlák". Spojil tak cisterciáky společné observance, což vedlo ke vzniku Kongregace Neposkvrněného početí. Během následujícího roku se počet členů kongregace rozrostl, a to inspirovalo skupinu mladých dívek, které se rozhodly založit vlastní řeholní společenství fungující na stejném způsobu života.
Řeholní bratři jejich žádost přijali o Vánocích roku 1864. Sestry se usadily ve starém, ale dobře udržovaném benediktinském opatství Notre-Dame de Salagon, severně od Aix-en-Provence ve Francii. Jejich klášterní život začal v roce 1865 a během následujících let se komunita značně rozrostla, že kapacita opatství už nestačila. Bratři ze Sénanque obnovili ruiny starého kláštera v Reillanne nedaleko Aix-en-Provence, kde se část řeholnic mohla ubytovat.
O tři roky později se celá komunita znovu spojila v klášteře zvaném "Notre-Dame des Prés". Radost ze shledání však brzy vystřídalo několik nešťastných událostí. Proticírkevní zákony z roku 1901 totiž ohrozily integritu náboženských skupin ve Franci, a proto se několik řeholnic přestěhovalo do kláštera Panny Marie Andělské v Itálii a připravovalo se na možný příjezd zbytku komunity. Naštěstí cisterciačky nebyly z Notre-Dame des Prés nikdy vyhnány.
Nakonec se v roce 1930 přesídlily do opatství Castagniers, které se nachází asi 20 km od Nice, disponuje velkým pozemkem, olivovým hájem a vinicí a působí v něm dodnes. V opatství Panny Marie Míru v Castagniers dnes žije čtrnáct cisterciáckých mnišek. Stejně jako jejich bratři cisterciáci přísné observance (známí jako trapisté) se sestry řídí řeholí sv. Benedikta: "Modli se a pracuj".
Vstávají brzy ráno, aby se v pět hodin zúčastnily první ze sedmi každodenních modliteb, a po zbytek dne pracují manuálně. V roce 1950 zahájily klášterní řemeslnou činnost otevřením čokoládovny a od té doby je jejich zdrojemj obživy. Již více než 70 let je jejich jedinou specialitou čokoláda a sestry své know-how stále rozvíjejí. Pralinky z lískových oříšků, mandlové pralinky, bílá čokoláda, karamel z mléčné čokolády ... Všechny tyto druhy odtud pochází stejně jako jejich přezdívka "čokoládové sestry".
Zdroj: Churchpop