Počet poprav ve světě roste

Z výroční zprávy Amnesty International o trestu smrti vyplývá, že v loňském roce došlo k nejvyššímu počtu obětí za posledních pět let. V roce 2022 se počet poprav zvýšil o 53 %, přičemž zeměmi s největším počtem poprav jsou Saúdská Arábie a Írán. Šest států trest smrti zrušilo.

V roce 2022 bylo na celém světě zaznamenáno 883 poprav osob odsouzených k trestu smrti, což představuje nárůst o 53 % oproti předchozímu roku a nejvyšší počet obětí od roku 2017. Informovala o tom Amnesty International ve své výroční zprávě o trestu smrti ve světě, která byla zveřejněna v úterý 16. května.

Výrazný nárůst je způsoben především popravami v zemích Blízkého východu a nezohledňuje popravy v Číně, kde tyto údaje podléhají státnímu tajemství. Statistiky nezveřejňují ani Severní Korea a Vietnam. Stojí za zmínku, že přibližně 90 % poprav zaznamenaných Amnesty International bylo vykonáno pouze ve dvou zemích, a to 576 v Íránu a 196 v Saúdské Arábii, zatímco o rok dříve to bylo 65 poprav. Znepokojující je také nárůst ve Spojených státech, kde počet obětí vzrostl z 11 na 18. Dalším negativním aspektem roku 2022 je pět zemí, kde se popravy obnovily, a to Afghánistán, Kuvajt, Myanmar, Palestina a Singapur.

Amnesty International poukazuje na to, že trest smrti byl zrušen ve více než polovině států světa, ve 112 státech je plně zrušen, ve 23 státech je považován za de facto zrušený, protože již nejméně deset let se popravy nevykonávají. Celkem tedy 144 států zrušilo trest smrti v zákoně nebo v praxi; 55 zemí si jej ponechalo, ale těch, které vykonávají popravy, je třetina. Vzácně povzbudivou skutečností je, že během roku 2022 trest smrti zcela nebo částečně zrušilo šest zemí. Kazachstán, Papua-Nová Guinea, Sierra Leone, Středoafrická republika,  Rovníková Guinea a Zambie.

Amnesty International také nabízí přehled typů trestných činů, za které se trest smrti uděluje a upozorňuje, že toto hodnocení se v jednotlivých státech zásadně liší. Většina zemí, které si zachovaly nejvyšší trest, jej stanoví za vraždu, jiné za terorismus nebo trestné činy proti zavedenému řádu, další za odpadlictví nebo náboženské delikty. Existují však právní systémy, které udělují tento trest i za trestné činy, jako je obchodování s drogami. V roce 2022 se počet osob odsouzených k trestu smrti za drogové trestné činy oproti roku 2021 více než zdvojnásobil.

Dodejme, že katolická církev ve světle evangelia učí, že trest smrti je nepřípustný, protože útočí na nedotknutelnost a důstojnost člověka (Katechismus katolické církve, 2267, paragraf nově formulovaný papežem Františkem v květnu 2018) a rozhodně se zasazuje o jeho zrušení v celém světě.