Počet katolických svateb roste po COVIDu rychleji než počet svateb civilních

Počet katolických církevních svateb vloni vystoupal na 4.285, což je oproti roku 2020 nárůst o víc než 7 %. Celkový počet svateb roste pomaleji, podíl katolických svateb na počtu všech svateb se proto zvýšil, a to z necelých 8 % na víc než 9 %. Dlouhodobě sledujeme ve společnosti narůstající zájem o svatby, COVID tento trend zastavil. Církevní svatby se k vyšším číslům po COVIDu vrací rychleji než civilní, stejně rychle v Moravské i České provincii. Celkově stále platí, že na Moravě se koná více církevních svateb než v Čechách, asi 2/3 ze všech.

Fotogalerie

3

Oproti katolickým křtům, jejichž počet se v roce 2021 již vrátil téměř na předpandemickou úroveň, je nárůst počtu církevních svateb v loňském roce opatrnější. Nárůst je zde pozvolnější, odkládání patrně dlouhodobější a návrat na předpandemickou úroveň se proto očekává až v roce 2022, případně v dalších letech. Počty aktuálně probíhajících příprav na manželství však naznačují, že se i církevní svatby mohou na předpandemickou úroveň vrátit. Po počátečním útlumu se v řadě farností již v roce 2021 podařilo přípravy snoubenců na svátost manželství obnovit, i když ne zcela v takovém rozsahu jako před začátkem pandemie. V roce 2022 se přípravy konají opět zcela bez omezení, proto očekáváme v následujících letech návrat na předpandemická čísla. I když jde o nárůst pozvolný, je výraznější než u počtu svateb civilních.

„V případě církevních sňatků mají snoubenci větší touhu svatbu tolik neodkládat, proto je návrat k původním počtům po COVIDu rychlejší než v případě svateb civilních. Uzavřít svátost manželství představuje pro snoubence zásadní zlom v jejich životě, proto se jejich odkládání zastavilo a počty katolických svateb začaly stoupat rychleji,“ říká P. Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference.

Motivace k uzavření sňatku je mezi křesťany daleko větší. Na příkladu svatebního slibu to vysvětluje P. Michal Němeček z farnosti sv. Petra a Pavla na Vyšehradě. „Na úřadě se svatba odehraje tak, že se politický zástupce obce ptá: ‚Berete si zde přítomnou...?‘ V církevním sňatku nikomu nikdo nic nebere. Naopak - dává a přijímá. V těch pár slovech je radikální rozdíl. Tváří tvář Bohu, na místě, kde lidé po staletí prožívají nejdůležitější okamžiky života od narození po smrt, se snoubenci vzájemně darují jeden druhému.“

Počty svateb v ČR celkově od roku 2014 meziročně rostou. Pandemie COVID 19 způsobila v tomto trendu zvrat a v roce 2020 došlo k výraznému propadu počtu svateb, a to jak církevních, tak civilních. Jedná se o logický důsledek epidemiologických omezení, v jejichž důsledku došlo k zastavení všech společenských akcí, svatby nevyjímaje. Zejména svatby, jejichž součástí měly být velké oslavy, čelily omezením i v roce 2021. Proto je nárůst k původním číslům v tomto roce pozvolný a řada snoubenců s plánováním svatby ještě čeká. Také přípravy na katolické svatby se obnovují postupně. Kromě toho vstupují aktuálně na sňatkový trh slabší populační ročníky z druhé poloviny devadesátých let a tak je možné, že rekordní počty nejen katolických svateb ze závěru minulé dekády (až 55 tis. svateb ročně), které se uzavíraly před pandemií, nebudou v blízké budoucnosti překonány.

Autoři: PhDr. Kateřina Pulkrábková a Mgr. Daniel Chytil, Odbor analýz církevních dat ČBK