Pizzaballa: Izraelští extremisté útočí na církevní majetek v Jeruzalémě

Jeruzalémský latinský patriarcha se znepokojením komentuje rozsudek Nejvyššího soudu Izraele, který potvrdil, že radikální izraelská organizace získala tři nemovitosti ve východním Jeruzalémě, které patří řecké pravoslavné církvi: již léta – říká – dochází ke snaze využít slabosti církví k tomu, aby si přivlastnily její majetek.

V křesťanských komunitách ve Svaté zemi je znát velké znepokojení. Izraelský Nejvyšší soud zamítl odvolání podané řeckým pravoslavným patriarchátem s cílem zrušit vlastnické právo, které si osadnická organizace Ateret Cohanim nárokovala na tři budovy ve Starém městě ve východním Jeruzalémě, které dříve patřily patriarchátu. Události se datují do roku 2004, kdy židovská organizace získala chráněná dlouhodobá nájemní práva na hotely Imperial a Petra, které se nacházejí v muslimské čtvrti, a na třetí budovu v křesťanské čtvrti. Rozsudek ukončil dlouhou právní bitvu, kterou řecká pravoslavná církev vedla proti aktu považovanému za nezákonný a získanému bez souhlasu samotného patriarchátu.

Rozhodnutí Soudního dvora a reakce patriarchátu

Soud ve svém středečním rozhodnutí uvedl, že řecký pravoslavný patriarchát nebyl schopen "prokázat obvinění z podvodu a nebyly předloženy žádné důkazy, které by ho prokazovaly", a proto zamítl zahájení nového soudního řízení. Patriarchát ve svém prohlášení označil rozhodnutí soudu za "nespravedlivé a nezaložené na žádném právním ani logickém základě" a znovu zdůraznil, že "radikální organizace Ateret Cohanim a její stoupenci postupovali nečestnými a nezákonnými metodami, aby získali křesťanský majetek na jednom z nejdůležitějších míst muslimských Arabů a křesťanů v Jeruzalémě". Potvrdil také, že je ochoten podporovat palestinské zaměstnance a nájemníky žijící v těchto nemovitostech a pokračovat v boji za "omezení rasistické politiky a agendy extremistické pravice v Izraeli". O "velmi smutném dni" hovořil právník patriarchátu Asaad Mazawi al-Khamis, který zdůraznil, že jde o "skupinu extremistů, kteří chtějí zabrat majetek církví, kteří chtějí změnit charakter Starého města tím, že zabírají křesťanské oblasti". Tuto myšlenku již v roce 2017 vyjádřili patriarchové a hlavy jeruzalémských církví, kteří ve společném dokumentu odsoudili "systematický pokus narušit integritu Svatého města" a "oslabit křesťanskou přítomnost ve Svaté zemi".

Pizzaballa: Těžký okamžik

Pro Vatican News se jeruzalémský patriarcha latiníků Pierbattista Pizzaballa nezabývá meritem rozsudku, ale dává jej do souvislosti s momentem, který není pro křesťanskou přítomnost v Izraeli a ve Svaté zemi jednoduchý:

Odpovědi patriarchy Pierbattisty Pizzabally:

Jak komentujete rozhodnutí izraelského nejvyššího soudu týkající se nemovitého majetku řecké pravoslavné církve v Jeruzalémě?

Jde o problém, který se táhne již mnoho let a v jehož rámci se vedou nejrůznější boje a polemiky. Kromě této konkrétní záležitosti, do které se nemohu pouštět, protože neznám všechny podrobnosti, však mohu říci, že v posledních letech jsme byli svědky, zejména ze strany některých extremistických a radikálních izraelských okrajových skupin, snahy využít slabosti církví k tomu, aby si přivlastnily strategický majetek, v tomto případě poblíž Jaffské brány ve Starém městě, který je skutečně strategický, a pokusily se tak vytvořit na území "konkrétní skutečnosti", což odsuzujeme a odmítáme.

Jaká je situace ohledně majetku katolické církve?

Řekl bych, že je to zvláštní moment v tom smyslu, že katolická církev nemá tolik majetku jako pravoslavná církev, ale stále je tu mnoho majetku, který je však, stejně jako myslím v mnoha jiných částech světa, i zde stále obtížnější spravovat, a to jak pro běžnou a mimořádnou údržbu, tak pro zákony, které se mění, a daně, které se zvyšují. Stávají se velkým problémem a v každém případě jsou tyto prostředky důležité, protože jsou nástrojem, který potřebujeme k tomu, abychom mohli realizovat své aktivity, jako je tomu v případě škol, nemocnic, domovů pro seniory... že se v rámci těchto vlastností můžeme svobodně projevovat. Tento okamžik je tedy trochu výjimečný i proto, že zejména po dvou letech pandemie došlo k ještě většímu úbytku zdrojů.

Přeložil: Petr Vacík