Pět náboženských vyznání se sešlo na oslavě sounáležitosti na olympijských hrách v Paříži

Biskup Emmanuel Gobilliard, vyslanec Vatikánu pro olympijské hry v Paříži v roce 2024, hovořil o významu mezináboženského obřadu, který se konal v neděli 4. srpna před katedrálou Notre-Dame a zdůraznil jeho poselství o univerzálním bratrství.

Během olympijských her v Paříži v roce 1924 se v katedrále Notre-Dame konal mimořádný mezináboženský obřad. O 100 let později, 4. srpna 2024, proběhlo další mezináboženské setkání v parku před slavnou pařížskou katedrálou na oslavu ducha bratrství, který je základem nejvýznamnější sportovní události na světě.

V neděli v 10 hodin dopoledne se zástupci pěti hlavních světových náboženství sešli před jedním z nejikoničtějších symbolů Paříže, který je po ničivém požáru z 15. dubna 2019 stále v rekonstrukci a bude znovu otevřen letos v prosinci.  

Obklopeni zhruba stovkou kaplanů z multináboženského centra olympijské vesnice se podělili o své myšlenky o tom, jak může sport vyzdvihnout to nejlepší z lidskosti a sloužit národům celého světa.

Křesťanské náboženství zastupoval pařížský pomocný biskup Philippe Marsset spolu s P. Christianem Kriegerem, prezidentem Francouzské protestantské federace, a P. Antonem Geljasovem, kaplanem národní pravoslavné nemocnice.

K nim se připojili Haïm Korsia, vrchní rabín Francie, Najat Benali, předseda sdružení pařížských mešit, lama Jigmé Thrinlé Gyatso, spolupředseda buddhistické unie Francie, a Shailesh Bhavsar, zastupující hinduistickou komunitu.  

Biskup Emmanuel Gobilliard z Digne, který je zvláštním vyslancem Svatého stolce pro olympijské hry 2024 v Paříži, vysvětlil, že Notre-Dame de Paris je ideálním místem konání této události, protože je to místo, které má pro křesťany hluboký náboženský význam, ale také místo, které oslovuje všechny lidi na celém světě.

Náboženští představitelé hovořili zcela otevřeně, pronášeli modlitby, výzvy nebo čtení. Biskup Gobilliard vyzdvihl dopad chvil ticha během obřadu. "Myslím, že je to nejkrásnější způsob vyjádření společné modlitby, umožňuje říci něco důležitého a krásného."

Na prvním mezináboženském setkání uspořádaném 5. července 1924 na přání barona Pierre de Coubertina, iniciátora moderních olympijských her, se sešli téměř všichni sportovci.

Biskup Gobilliard vzpomíná, že zpočátku tato iniciativa vyvolala jisté kontroverze. Coubertin tehdy upřesnil, že ceremoniál nebude obsahovat "ani mši, ani požehnání, ani kněze u oltáře, ani žádný jiný prvek katolického obřadu, ale nic jiného než krásné písně v nádherném prostředí a několik laických slov na uvítanou". 

Později však obřad tehdejší tisk ocenil. Francouzský deník Paris Soir zašel tak daleko, že napsal, že "Bůh učinil zázrak, když ve svém svatostánku spojil protestanty, buddhisty, židy a pravoslavné křesťany".

Tato mimořádná událost, poznamenal biskup Gobilliard, ukazuje, že již před sto lety chtěla náboženství vyjádřit své bratrství, a poznamenal, že se tak stalo během olympijských her.

Duch jednoty bude i nadále provázet olympioniky po celou dobu her v multináboženském centru v olympijské vesnici, kde se nachází pět modliteben, které nabízí duchovní podporu během soutěží.  

Zdroj: Vatican News, anglická sekce