Patriarcha Pizzaballa, kustod Svaté země a athénský arcibiskup k příští papežově cestě

Při této příležitosti adresoval jeruzalémský latinský patriarcha Pierbattista Pizzaballa kyperským věřícím list, v němž tuto událost definuje jako „čas pouti a setkání“ a připomíná, že „dialog, setkání a přijetí jsou výraznými rysy života a dějin Kypru, stejně jako současné synodální cesty“. Ostrov v sobě svým způsobem „na jedné straně obsahuje bohatství, nádheru, ale také rozpory a dramata celého Blízkého východu. Na druhou stranu je to okno do západního světa, s nímž vždy udržoval živé vztahy. Je to most, v němž se sbližují a mísí východní a západní kultury a který v sobě nese krásu i rány, jež nám historie dala. Dějiny, které od dob apoštolů až dodnes vydávají církvi svědectví o věrnosti evangeliu“, píše arcibiskup Pizzaballa. V prohlášení pro agenturu Sir jeruzalémský patriarcha zdůraznil, že „cesta na Kypr je potvrzením papežovy pozornosti vůči Středomoří. Jedná se totiž o návštěvu, která se zaměřuje na Blízký východ, ale také na Západ: „Od turecké okupace v roce 1974 je ostrov politicky rozdělen na dvě části. Poslední zeď v Evropě odděluje řeckou a tureckou část. Je to znamení, otevřená rána v srdci starého kontinentu, kterou nám předaly dějiny a s níž se musíme vyrovnat, i když má Evropa tendenci na ni zapomínat. Osud Západu prochází také Východem“, soudí patriarcha Pizzaballa, jehož list obsahuje také několik údajů o papežově programu: „Kromě protokolárních a státních návštěv se papež setká s arcibiskupem Chrisostomem a pravoslavnou církví, vyslechne řeholníky a kněze, kteří na ostrově působí, bude sloužit mši svatou pro všechny katolíky na tamním stadionu a setká se s migranty a uprchlíky“.

Spokojenost s nadcházející apoštolskou cestou vyjádřila také Kustodie Svaté země, která na Kypru a v Řecku působí již osm století. Na Kypru, připomněl otec Francesco Patton, kustod Svaté země, „máme významnou pastorační úlohu: staráme se o několik farností od Larnaky, Nikósie až po Lemesos (Limassol) a pravidelně slavíme nedělní bohoslužby v turecké části ostrova pro africké studentské komunity ve Famagustě a dalších oblastech“. Klíčem k pochopení této apoštolské cesty je podle italského františkána „mezináboženský dialog, přijímání migrantů a zahraničních pracovníků a ekumenismus“.

Již samotné motto návštěvy „Utěšuj (či povzbuzuj) nás ve víře“, inspirované jménem apoštola Barnabáše, vyzdvihl otec Patton, „vystihuje téma setkání a dialogu“. Od Kypru po Řecko, kde kustodie působí na ostrovech Rhodos a Kos: „jsme s otcem Gregoriem zapojeni do ekumenického dialogu a při přijímání tranzitujících migrantů a uprchlíků. Nenárokujeme si řešení problémů větších, než jsme sami, ale pouze toužíme vrátit lidem důstojnost tím, že je uznáme za takové“, vysvětlil kustod Svaté země.

„Návštěva, na kterou čekají nejen katolíci v této zemi, ale všichni Řekové, protože se kolem papeže sjednotíme. Předložíme mu svou situaci a požádáme o povzbuzení“. Těmito slovy reaguje na ohlášení papežské cesty předseda řeckého episkopátu, mons. Sevastianos Rossolatos. Athénský arcibiskup poznamenal, že se cesta koná „u příležitosti 200. výročí války za nezávislost na Osmanské říši (25. března 1821). Papež nás přijde podpořit a povzbudit. Je třeba připomenout, že katolíci v Řecku tvoří menšinu. Před 50 lety nás bylo asi 50 000, dnes, s příchodem zahraničních pracovníků, je nás více než 200 000, ale stále jsme menšina“, podotýká mons. Rossolatos. „Jsme poměrně mladá církev s úctou k tradici a minulosti a k tomu potřebujeme papežovu útěchu a povzbuzení“.

Mons. Joseph Printezis, biskup z Naxos-Tinos, jehož diecéze zahrnuje ostrov Lesbos, kde je papež František očekáván 5. prosince, prohlašuje: „Pro nás to bude historický okamžik. Lesbos je místo, které papeži Františkovi velmi leží na srdci, protože se zde shromažďují migranti, kteří se vydávají do Evropy a hledají zde budoucnost a mír. Na ostrově bude 5. prosince sloužit mši a setká se s migranty. Dnes je jich mnohem méně než při jeho předchozí návštěvě před pěti lety, ale to nic neubírá na důležitosti a významu tohoto návratu na ostrov. Připravujeme mu vřelé přivítání“.

(jag)