Cesta vatikánského státního sekretáře po Africe pokračuje. Při mši v katedrále v Malakalu znovu vyjádřil blízkost papeže.
Maria vzatá do nebe je znamením útěchy a naděje a my k ní musíme vzhlížet, když jsme poutníky na zemi, když zažíváme působení zla, jako je probíhající válka na Ukrajině, v Súdánu i v mnoha dalších částech Afriky, stejně jako zlo občanské války, kterou trpí Jižní Súdán, země, která se stále snaží uzdravit ze svých ran. Těmito slovy se obrátil k jihosúdáncům vatikánský státní sekretář kardinál Pietro Parolin během mše, kterou na svátek Nanebevzetí Panny Marie, sloužil v katedrále v Malakalu během svého druhého dne cesty po Jižním Súdánu, který je po návštěvách v červenci 2022 a letos v únoru již třetí návštěvou kardinála v této zemi. Parolin přiletěl do hlavního města Džuby z Angoly a v Jižním Súdánu zůstane do čtvrtka.
Přítomným na mši svaté, mimo jiné tedy vysídleným lidem z Malakalu a navrátilcům, kteří uprchli před konfliktem v Súdánu, vyjádřil kardinál papežovu blízkost, modlitby a požehnání: mluvil k nim o tom, jak živě si papež pamatuje svou návštěvu a jak římský biskup nosí tento lid ve svém srdci, s jeho těžkostmi a zraněními, s jeho očekáváními a nadějemi. Uprchlická krize v Jižním Súdánu zůstává největší v Africe: 2,3 milionu lidí žije roztroušeně v sousedních zemích a dalších 2,2 milionu je vnitřně vysídleno. Země nadále trpí dědictvím občanské války, přetrvávajícími etnickými konflikty a v poslední době i ničivými důsledky klimatických změn, takže miliony lidí potřebují pomoc.
"Zde," řekl Parolin ve své homilii, "jste trpěli a na vlastní kůži zažili konflikty, napětí, hlad, nejistotu, záplavy, etnické spory, boje o moc a politické hry. Do kdy, Pane, budeme muset trpět všechna tato zla? Kdy se do našich společenství vrátí mír a klid? Křik matek, babiček a nevinných lidí rozechvívá nebesa. Jak dlouho, Bože?" Kardinál myslí na tisíce vysídlených lidí a zmiňuje "velký mor pomsty", který ničí komunity. Právě v Malakalu zemřelo počátkem června 13 lidí při násilném střetu mezi komunitami uvnitř tábora pro vysídlené osoby, který provozuje mise OSN v Jižním Súdánu Unimiss. Tábor, který byl zamýšlen jako místo pro ochranu civilistů, byl zřízen před deseti lety pro přibližně 12 000 lidí a loni v prosinci jich bylo více než 37 000.
Parolin pak věřící povzbudil slovy: Zlo nemá poslední slovo a ne vždy vítězí. A naděje je v Malakalu, stejně jako ve zbytku země, v sousedním Súdánu a na celém světě, "velmi potřebná". Parolin během své homilie opět připomněl papežovo setkání s vysídlenými lidmi v Džubě, kdy je František požádal, aby byli semenem naděje, "semenem nového Jižního Súdánu, semenem pro plodný a kvetoucí růst této země". Papežova výzva spočívala v tom, aby "neodpovídali na zlo dalším zlem", aby si zvolili bratrství a odpuštění, aby usilovali o "lepší zítřek", aby spolupracovali a nastoupili cestu smíření, a to s každým, kdo, ač odlišný "etnicky a původem", zůstává sousedem.
Vatikánský státní sekretář se v pondělí, v první den svého pobytu v zemi, setkal v Džubě s jihosúdánským prezidentem Salvou Kiirem a předal mu poselství od papeže. Parolin s prezidentem - podle místních vládních zdrojů - jednal o "široké škále otázek souvisejících s nastolením míru a přípravou země na všeobecné volby v příštím roce". Parolin poté "vyzval obyvatele Jižního Súdánu, aby přijali ducha míru a smíření a vybudovali v zemi harmonickou společnost". U katedrály svaté Terezie v Džubě také vatikánský diplomat společně s Radou církví Jižního Súdánu, která sdružuje zástupce katolické, presbyteriánské, letniční a episkopální církve, a poté s ekumenickou mládeží a dětmi v zemi sázel stromy jako gesto míru, které má být symbolem naděje a jednoty pro budoucí generace. Po Malakalu vatikánský státní sekretář kardinál Parolin zakončí svou cestu návštěvou diecéze Rumbek v Jezerním státě.