Parolin: Potřebujeme novou Helsinskou konferenci

Státní sekretář na univerzitě LUMSA představil knihu "Proti válce", kterou vydalo nakladatelství Solferino a LEV: "Mír je v zájmu národů. Posílit účast v mezinárodních orgánech a znovu objevit větší schopnost evropské iniciativy." Parolin vyzval k "nalezení společných řešení překonáním rigidních postojů, jinak bude válka nadále požírat děti Ukrajiny". Prodi: "Je třeba globálního řešení."

"Dnes potřebujeme novou Helsinskou konferenci". Kardinál Pietro Parolin připomíná minulost, tedy událost z roku 1975, která znamenala zásadní krok k zastavení studené války, jako způsob, jak ukončit hrůzu současnosti: konflikt na Ukrajině, skutečnou "svatokrádež", která se stále opakuje. Dnes dopoledne představil státní sekretář na univerzitě LUMSA v Římě knihu "Proti válce", kterou vydalo nakladatelství Solferino a LEV a která shromažďuje papežovy projevy a výzvy proti válce a ve prospěch odzbrojení a dialogu. Spolu s kardinálem se setkání, které moderovala Fiorenza Sarzanini, zástupkyně šéfredaktora deníku Corriere della Sera, zúčastnili také bývalý premiér Romano Prodi a rektor LUMSA Francesco Bonini.

Tragédie Ukrajiny

Počínaje stránkami - "přečtenými na jeden zátah" - knihy, která zdůrazňuje radikální povahu "ne válce", jež papež vyjadřuje od počátku svého pontifikátu a ještě více od 24. února loňského roku, Parolin hovoří o "schématu míru", které má být protikladem "schématu války". "Tváří v tvář tragédii, kterou vidíme na Ukrajině, tváří v tvář tisícům mrtvých, zabitým civilistům, zničeným městům, milionům uprchlíků - žen, starých lidí a dětí - nucených opustit své domovy, nemůžeme reagovat podle toho, co papež nazývá schématem války."

"Duch" Alda Mora

Kardinál hovoří o "duchu", který je třeba obnovit, o duchu Alda Mora, tehdejšího italského premiéra, který před 47 lety vedl 35 států k podpisu dohod ve finském hlavním městě, aby "překročily logiku bloků". "Během této konference se bezpečnost a spolupráce ve východní a západní Evropě sjednotila na cestě k uvolnění napětí," říká státní tajemník a připomíná "roli, kterou tehdy sehrál Svatý stolec a delegace vedená budoucím kardinálem Agostinem Casarolim". V návaznosti na tuto historickou vzpomínku pronesl naléhavá slova: "Mír je v zájmu národů, mezinárodní bezpečnost je v zájmu všech".

Zbraně, slabá reakce

Kardinál Parolin proto vyzývá k "posílení účasti v mezinárodních orgánech a také ke znovuobjevení větší schopnosti evropské iniciativy". Je to Evropa, "křesťanská Evropa", která je ve skutečnosti postižena "strašlivou válkou" probíhající na Ukrajině: "Nezabývám se meritem rozhodnutí, které různé země přijaly, aby poslaly zbraně Ukrajině, která má jako národ právo bránit se před invazí, kterou utrpěla." "Omezit se na zbraně je slabá reakce. Ano, zbraně jsou slabou, nikoli silnou odpovědí!" dodal ministr zahraničí. Silná reakce je taková, která podniká "iniciativy k zastavení bojů, k dosažení řešení na základě jednání, k zamyšlení nad možnou budoucností soužití na našem starém kontinentu".

Dělat více pro mír

Parolin dále uvedl, že mezinárodní společenství "má povinnost nesnažit se pokračovat ve válce, ale realizovat všechny možné politické a diplomatické iniciativy k dosažení příměří a spravedlivého míru". Spravedlivého a především "trvalého", který "nelze svěřit pouze do rukou agresora a napadeného". "Jsme povinni udělat pro mír více."

Nové Helsinky

Vyzývá k dialogu, který by vytvořil novou rovnováhu míru a bezpečnosti: "Dnes potřebujeme novou Helsinskou konferenci". Tento návrh předložil před třemi dny před Parlamentním shromážděním Rady Evropy také italský prezident Sergio Mattarella. Návrh, který je ozvěnou papežovy výzvy k překonání "kainovského" ducha, který nám brání spolupracovat jako bratři.

Františkovy výzvy

Kardinál se ve svém projevu věnoval papežovým výzvám a zdůraznil riziko, že je budeme považovat jen "za něco, co se 'patří'". Jde o "zneuznaný způsob pohledu na papežovo magisterium", který prohlubuje "stále větší propast mezi jeho slovy a skutečností" a ztrácí ze zřetele, že papežovo poselství o nenásilí se nachází v evangeliu, kde ukřižovaný Kristus, bezbranný na popravišti, "čelil nespravedlivé smrti, aniž by reagoval".

Právo na sebeobranu

Znamená to, že právo na sebeobranu již neexistuje? "To samozřejmě ne. Nelze očekávat, že někdo, kdo je nespravedlivě napaden, nebude bránit své blízké, svůj domov, svou vlast," zdůraznil kardinál Parolin a citoval Katechismus, zejména odstavec 2309, který říká: "Užití zbraně by nemělo způsobit větší zlo a zmatky, než je zlo, které má být odstraněno". Podle kardinála jsou to zásadní úvahy a podmínky, zejména dnes ve světle velkých změn, které přinášejí "moderní prostředky destrukce". "Nemůžeme již diskutovat o 'spravedlivých válkách', aniž bychom vzali v úvahu skutečnost, že dnes jsou mnohem více než v minulosti prvními oběťmi války nevinní civilisté, a to kvůli ničivým zbraním, které jsou jen zdánlivě inteligentní."

Nezapomínejte na minulost a války ve světě

V jeho projevu se vrací encyklika Fratelli tutti, ale také Pacem in terris Jana XXIII. a "neslýchaná" Nóta o míru Benedikta XV. Bohatství magisteria, k němuž se přidává prozíravost papežů, jako byl Jan Pavel II., který "prosil západní síly, aby nevedly válku proti Iráku". Konflikt, jehož důsledky jsou i po dvaceti letech stále patrné. Výzvou je proto nezapomínat na minulost. "Drcená každodenností a současností, plná informací všeho druhu, nevyjímaje falešné zprávy a propagandu," upozorňuje Parolin, hrozí, že historická paměť, a to i ta nedávná, upadne v zapomnění, což způsobí, že probíhající války po celém světě budou "zničující" pro obyvatelstvo a především pro děti, "první oběti". Pozornost se soustředí na Sýrii, Jemen a Tigraj: všechny dílky velké skládačky, kterou papež František označil za "třetí světovou válku po částech". A papež nepřestává burcovat svědomí vládců, aby "nepokračovali v tomto pekle zkázy a hledali řešení na základě jednání, a to i za cenu obětí".

Jak skončilo období míru

Co by se však mělo konkrétně udělat? Rozhodně ne plakat nad rozlitým mlékem nebo hledat viníky a opomenutí, ale naopak "pochopit, jak došlo k tomuto bodu, a napsat slovo 'konec' k období míru, které začalo po skončení druhé světové války, a k mnoha nadějím, které se zrodily po skončení studené války a pádu berlínské zdi". "Pokračovali jsme v budování světa založeného na vojenských aliancích a ekonomické kolonizaci," konstatuje státní sekretář a opakuje, že "je třeba více důvěřovat mezinárodním orgánům a jejich budování a snažit se z nich udělat více 'společný dům', kde se všichni cítí být zastoupeni". Zároveň je prioritou "vybudovat nový systém mezinárodních vztahů, který již nebude založen na odstrašování a vojenské síle", aby se zabránilo " směřování k propasti totální války". Logika je taková, jakou používá Giorgio La Pira: "Ne nevyhnutelná válka, ale nevyhnutelný mír".

Jednání bez "předběžných podmínek"

V odpovědi na otázku, zda stále existují podmínky pro návrat k jednacímu stolu, kardinál uvedl, že je "pesimistický", protože v posledních měsících "došlo k pokusům, které byly zahájeny nebo navrženy, ale nebyly dotaženy do konce". Zároveň, říká kardinál, "neexistují žádné jiné alternativy: musíme i nadále navrhovat, aby byly především zastaveny válečné akce a abychom se vrátili k jednání". Je třeba "jednat bez předběžných podmínek", aby se "našla společná řešení", jinak "válka bude dál požírat děti Ukrajiny a mír, který bude vybudován, nebude spravedlivým a trvalým mírem, ale vnucováním určitých podmínek, předpokladem pro další konflikty, další napětí, další války". Doufá, že se podaří prokázat "flexibilitu" a překonat "rigidní postoje": "Jednání vždy zahrnují kompromis. Doufám, že stále existuje vůle ke společnému závěru."

Eroze multilateralismu

Pokud jde o návrh "nových Helsinek", Parolin opakuje, že "důležité je vrátit se k duchu" této konference, který byl "příliš brzy ztracen". "Snad nikdo nepředpokládal, že tato válka vypukne, že se najde nějaká lest. Mám však dojem, že tato válka je zřejmým důsledkem procesu, který probíhal v posledních několika desetiletích. Svatý stolec hovořil o erozi multilateralismu: bylo zřejmé, že národy a odpovědné osoby již nevěří ve společné řešení problémů. Bylo logické, že se k tomuto závěru schyluje, a pokud tomuto trendu neučiníme přítrž, bude se k podobným závěrům schylovat ještě více."

Prodiho vystoupení

Romano Prodi ve svém projevu rovněž vyšel z papežových slov o "třetí světové válce po částech": odpovídá to "analýze politologa", řekl, ale také "velmi razantnímu" odsouzení situace ve světě, v níž se "spojují kousky světových konfliktů". Bývalý italský premiér se poté zaměřil na světovou politiku a vyjádřil politování nad "absolutním" nedostatkem dialogu a vůle k jeho dosažení: "Již neexistuje atmosféra pro pořádání mezinárodních konferencí, pro uzavírání dohod. Je to neuvěřitelný okamžik, kdy je stále ještě považováno za nezralé vytvořit prostředníka nebo přemýšlet o tom, jak dosáhnout řešení". Celosvětový problém. Podle Prodiho "tváří v tvář invazi a agresi je jasné, že je třeba pomáhat napadeným. Nejsem z toho nadšený, ale nevím, jak by se dalo použít jiné měřítko. Protože jinak bude světový řád dále narušován. Pokud USA a Čína nezasáhnou na základě vzájemné dohody, bude velmi obtížné tento problém (v případě války na Ukrajině) vyřešit". "Zde se hroutí světová politika", řekl Prodi a "obě velmoci ji musí dát znovu dohromady a Evropa musí hrát svou roli."

Úloha Francie a Německa

Profesor v této souvislosti vyzval Francii, "která má jaderné zbraně, právo veta v OSN a největší armádu", k okamžité akci: "Musí si pospíšit, než přezbrojení změní rovnováhu v Evropě, a navrhnout posílenou spolupráci v evropské obranné politice." Pokud jde o Německo, "velkou zemi, která je ještě demokratičtější než Itálie", Prodi řekl, že "autonomní zbrojení země s tak velkou ekonomickou silou násilně vytváří vztah, který značně ztěžuje budoucí společnou evropskou politiku". Válka mění všechny souvislosti, včetně těch evropských," vysvětlil. "Pokud nezajistíme úzké vazby s evropskými zeměmi, bude to mnohem obtížnější." Cílem je podle bývalého italského premiéra "rychle vytvořit společnou zahraniční politiku a společnou obranu, než bude mít jedna země tak silnou váhu, že se již nepodaří dohodu uzavřít. Říká to zdravý rozum. A kdo to může zorganizovat? Francie spolu s Německem, Itálií a Španělskem, které dnes mají společnou zahraniční politiku. Stručně řečeno, je zapotřebí "řešení na světové úrovni", protože - jak říká papež - "kousky" třetí světové války "se staly celosvětovými". První podmínkou je však společné uvědomění si, že "škody této války se ukazují jako všeobecné": "Dokud nepochopí, že si připravují katastrofu, bude obtížné najít dohodu".

(vac)